Japonsko nemá ani centrum pro kontrolu této nemoci. A přestože se podněcovalo, aby státy „testovaly, testovaly a testovaly“, Japonsko otestovalo jen 0,2 % své populace, což je jedna z nejnižších hodnot v rozvinutých zemích.

Přesto se křivka zploštila a počet úmrtí byl výrazně pod 1 000 – s přehledem nejméně ze skupiny sedmi rozvinutých zemí. I když je příchod druhé vlny infekce stále možný, Japonsko stihlo vyhlásit a zase ukončit krizový stav během několika týdnů, přičemž u posledních regionů včetně Tokia se zrušil v pondělí.

Celostátním tématem ke konverzaci se stala analýza toho, jak Japonsko zkrotilo virus, aniž by se řídilo scénářem jiných úspěšných zemí. V jedné věci se ale shodují: nemělo žádné zázračné řešení, žádný faktor, který by něco změnil.

"Stačí se jen podívat na čísla úmrtí a můžete říci, že Japonsko bylo úspěšné," řekl Mikihito Tanaka, profesor na univerzitě Waseda se specializací na vědeckou komunikaci a člen veřejné poradní skupiny odborníků na virus. "Ale ani odborníci neznají důvod."

Seznam 43 možných důvodů široce uváděný v mediálních zprávách, sahá od kultury nošení roušek přes nízkou míru obezity až po relativně včasné rozhodnutí uzavřít školy. Mezi ty nápaditější návrhy patří i tvrzení, že japonština ve srovnání s jinými jazyky při mluvení emituje méně kapének.

Sledovači kontaktů

Odborníci Bloomberg News také navrhli nesčetné množství faktorů, které k výsledku mohly přispět, ale žádný z nich nepoukazuje na politický balíček, který by mohl být replikován v jiné zemi. Opatření Japonska však stále nabízejí dlouhodobé ponaučení pro země ničené pandemií, která může trvat ještě roky.

Rozhodující byla včasná reakce na rostoucí infekce. Zatímco ústřední vláda byla kritizována za své pomalé politické kroky, odborníci oceňují roli japonských stopovačů kontaktů, kteří se objevili hned poté, co byly v lednu odhaleny první infekce. Tuto rychlou reakci umožnila jedna z výhod Japonska - jeho centrum veřejného zdraví, které v roce 2018 zaměstnávalo více než polovinu z 50 000 zdravotních sester, které mají zkušenosti se sledováním infekce. Za normálních okolností by tyto sestry sledovaly běžnější infekce, jako chřipku a tuberkulózu.

"Je to velmi analogické - nejedná se o systém založený na aplikacích, jako v Singapuru," řekl Kazuto Suzuki, profesor veřejné politiky na Hokkaidské univerzitě, který psal o reakci Japonska. "Přesto to bylo velmi užitečné."

Zatímco země, jako USA a Velká Británie, teprve začínají najímat a školit sledovače kontaktů, Japonsko sleduje pohyb nemoci od doby, kdy byla odhalena první hrstka případů. Tito místní experti se zaměřili na takzvané klastry nebo skupiny infekcí z jednoho místa, jakými jsou kluby nebo nemocnice, aby omezili počet případů dříve, než se vymkne kontrole.

"Mnoho lidí tvrdí, že v Japonsku nemáme centra pro kontrolu této nemoci," uvedl Yoko Tsukamoto, profesor kontroly infekcí na University of Health Sciences v Hokkaidu, který tak citoval častou stížnost na řízení infekce v Japonsku. "Ale toto středisko veřejné zdravotní je jakýsi druh tohoto centra."

Hořící auto před barákem

Včasnou reakci také podnítila jedna nepravděpodobná událost. Japonsko poprvé získalo mezinárodní pozornost v bitvě s virem v únoru svou velmi kritizovanou reakcí na výletní loď Diamond Princess, která vedla ke stovkám infekcí. Přesto díky této zkušenosti poskytli japonští odborníci na začátku této krize velmi cenná data o tom, jak se virus šíří, a také jej dostali do veřejného povědomí.

Ostatní země tento virus stále považovaly za problém někoho jiného, uvedl Tanaka. Ale v Japonsku mezinárodní kontrola infekcí na této lodi a tempo, jakým se virus šířil po celé lodi, zvýšilo povědomí toho, že to samé se může stát i v celé zemi. "Pro Japonsko to bylo jako mít hořící auto přímo před barákem."

Ačkoli politické vedení bylo kritizováno jako nedostatečné, umožnilo lékařům a lékařským odborníkům dostat se do popředí, což se obvykle považuje za nejlepší postup při řešení mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví. "Dalo by se říci, že Japonsko má na rozdíl od jiných zemí přístup vedený odborníky," doplnil Tanaka.

Odborníci také vytvořili snadno srozumitelnou zprávu o tom, jak se vyhýbat uzavřeným prostorům, přeplněným prostorům a těsným kontaktům místo úplné izolace od ostatních. "Sociální distancování sice může fungovat, ale v normálním společenském životě to nepomůže," řekl Suzuki z hokkaidské univerzity. Přístup navržený odborníky je „mnohem pragmatičtější, velmi efektivní a má podobný účinek."

Jiný kmen

Odborníci na infekční choroby rovněž poukázali na další determinanty. Shigeru Omi, zástupce panelu odborníků, který radí japonské vládě a bývalý šéf WHO pro západní Pacifik, udává jako nejdůležitější faktor povědomí Japonců o zdraví. Zmiňuje se ale také možnost, že virový kmen šířící se v Japonsku se může lišit a být méně nebezpečný než ten, kterému čelí jiné národy.

Vědci v Los Alamos National Laboratory v USA studovali varianty koronaviru v databázi a našli jeden kmen viru šířící se po Evropě, který měl několik mutací, a které jej odlišují od jeho asijské verze. Ačkoli studie nebyla recenzovaná a je kritizována, zjištění ukazují, že je třeba důkladněji studovat, jak se virus mění.

Stále zůstávají otázky ohledně skutečného rozsahu šíření patogenu. V dubnu provedla tokijská nemocnice testy hrstce pacientů bez covid-19 a zjistila, že asi 7 % z nich mělo koronavirus, což ukazuje na nebezpečí případů s žádnými či menšími příznaky, které ale mohou být nakažlivé. Test na protilátky na 500 lidech v hlavním městě naznačil, že skutečná nákaza může být až 20krát větší než ukazují čísla.

Sledování kontaktů je obtížné, jakmile je počet infekcí vysoký, a média se plnila zprávami o lidech, kteří se nemohli nechat otestovat nebo dokonce léčit na příznaky podobné covid-19. Faktem zůstává, že japonská reakce rozhodně nebyla dokonalá. Jeho asijští sousedé, jako je Tchaj-wan, měli jen sedm potvrzených úmrtí na virus a Vietnam neměl žádná.

"Nemůžete říci, že japonská reakce byla skvělá," řekl Norio Sugaya, hostující profesor lékařské fakulty Keio University v Tokiu a člen poradního panelu pro pandemii Světové zdravotnické organizace. "Když se podíváte na další asijské země, všechny měly úmrtnost, která byla asi setinová proti západním zemím."

Koupený čas

Japonsko se sice mohlo nejhorším zdravotním důsledkům vyhnout, ale ani volná karanténa neuchránila zemi před ekonomickým dopadem. Její ekonomika se v prvních třech měsících roku dostala oficiálně do recese. Ekonomové varují, že druhý kvartál bude nejhorší v historii, a že se znovu objeví přízrak deflace, který pronásleduje ekonomiku po celá desetiletí. Počet turistů v dubnu klesl o 99,9 % poté, co země uzavřela své hranice, čímž zabrzdila prosperující průmysl. Ten sliboval, že bude několik let pohánět růst. Stejně jako v jiných zemích, i zde bankroty prudce vzrostly.

I když stav nouze končí, úřady varují, že život se k normálu ještě nevrátí. Když počty případů začátkem března zpomalily, došlo k veřejnému optimismu, že to nejhorší je pryč. Jenže hned na to se případy nákazy znovu objevily a vedly k vyhlášení stavu nouze. Pokud přijde smrtící druhá vlna, rizikový faktor Japonska, které má nejstarší populaci na světě, zůstává vysoký.

Země rychle schválila remdesivir od společnosti Gilead Sciences a nyní se snaží povolit i použití stále nevyzkoušeného antivirového Aviganu od Fujifilm Holdings. Volá se po tom, aby země využila čas, který si koupila, aby navýšila testování a naučila se od sousedů, jak se to dělalo při SARS a MERS.

Úředníci začali hovořit o fázi, ve které lidé „žijí s virem“, s vědomím, že japonský přístup nemá možnost patogen vymazat. "Musíme předpokládat, že druhá vlna by mohla být mnohem horší než první vlna, a připravit se na ni," řekl Yoshihito Niki, profesor infekčních chorob na Showa University. "Pokud bude další nárůst případů horší, zdravotnický systém se rozpadne."

Zdroj: Bloomberg