Ti, kteří měli tu čest profesora Rejnuše znát z dřívějších přednášek, mohli být připraveni na jeho mnohdy svérázné názory a originální pohled na věc. Přestože přednáška trvala déle než obvykle a spolu s diskuzí zabrala téměř dvě hodiny, se posluchači nenudili, neboť pan profesor hovořil s nevídaným zápalem a předvedl prvotřídní schopnost zaujmout publikum.

O čem byla řeč? Na začátek promítl několik grafů a tabulek soudobé populace a HDP. Česká republika se, jak jinak, krčila na dolních příčkách v případě celosvětového srovnávání. Avšak to byl jen odrazový můstek pro hlavní téma, kterým se stala zadluženost. Hrozivě vypadající tabulky dluhu domácností, podniků a vlády USA a dalších zemí byly doprovázeny výkladem, který odhaloval mnohé příčiny výše dluhu a poukazoval např. na hrozivý objem studentských půjček v USA – okolo 1,3 bilionu dolarů.

Pan profesor pokračoval krátkou sumarizací teorií úroků, vysvětloval jejich opodstatněnost, a pak tyto teoretické poznatky aplikoval na dnešní stav úrokových měr, které se mnohdy blíží nule a v některých případech jsou dokonce i záporné (tento jev nazval okrádáním občanů). Dále přišly na řadu praktiky jako kyperský bail-in, manipulace s měnovým kurzem či tzv. „kvantitativní uvolňování“ (quantitative easing), prováděné ve velké míře mj. americkým FEDem, kde vyjadřoval svůj nesouhlas s těmito politikami.

„Vím, kde jsme v ekonomice, ale nevím, kde jsme v hospodářském cyklu,“ prohlásil, když odsuzoval snahu vlád o zamezení větším krachům při finanční krizi. Naopak v případě hospodářského poklesu podpořil možnost očisty trhu od neefektivních hráčů. V průběhu přednášky vyjádřil svou současnou skepsi vůči investicím do finančních produktů, penzijních fondů apod., a naopak podporoval vložení prostředků do reálných instrumentů, jako zlato, stříbro či nemovitosti.

Následoval podrobnější pohled na stav ekonomik nejvýznamnějších zemí/oblastí: USA, Japonsko, Evropská unie a Čína. Většinou věcí pan profesor předával značně pesimisticky, na grafech dokazoval vznik nových investičních bublin na amerických a evropských trzích, alarmující výši japonského dluhu (230% Japonského HDP) a potíže v zemích eurozóny. Na závěr se zamýšlel nad celkovou situací a výhledem do budoucna, který popisoval snad ještě temněji: hrozba hypoteční krize na trhu prime hypoték, kolaps dolaru, bankrot USA, hyperinflace a snad i světová válka. I přes to pan profesor na závěr do své prezentace vložil motivující citát prof. Milana Zeleného: „Je třeba žít, jako byste měli zemřít, je třeba se učit, jako byste měli žít věčně.“

Po vyčerpávající přednášce přišly na řadu dotazy. Studenty zajímalo hlavně, kolik má pan profesor nainvestováno, do čeho investovat, zda se vyplatí investice do zlata či jaké vidí řešení problémů nastíněných v přednášce.

Nulové úrokové sazby – prokletí pro investory?

Další přednáška, kterou jsme si pro Vás připravili, se bude konat 23. listopadu 2015 na půdě Ekonomicko-správní fakulty MU v Brně. Naše pozvání přijal Pavel Kohout, který bude hovořit na téma "Nulové úrokové sazby – prokletí pro investory?"

                

Sledujte všechny události i na našem webu zde.