Dovolenkové lety CEOs jako příležitost pro spekulaci

1860x přečteno

Jsou pohyby kurzů akcí korelovány s lety CEOs na dovolenou? Anebo můžou tyto lety změny cen akcií dokonce předvídat? Tyto otázky si položil David Yerckman, profesor financí na New York University, a úspěšně je zodpověděl ve své studii analyzující vliv dovolenkových pobytů CEOs firem z indexu S&P 500 na cenu jejich akcí.

Na začátek se podíváme na metodologii, kterou prof. Yerckman používal. Zdrojem dat byly záznamy americké FAA (Federal Aviation Association), která zaznamenává údaje o letech (včetně soukromých) na území USA a velké části Atlantického a Tichého oceánu. Tato data jsou z období mezi lety 2007 a 2010 veřejně přístupná na stránce Jet Tracker provozované WSJ. Prof. Yerckman na dané stránce vyhledal všechny lety letadel vlastněnými společnostemi S&P 500 uskutečněné mezi lety 2007 a 2010, přičemž tento seznam obsahoval také počáteční a cílové letiště jednotlivých letů. Podle výpisu vlastněných nemovitostí CEOs z Lexis-Nexis byly identifikovány lety, u kterých se s velkou pravděpodobností jednalo o soukromý let daného CEO (jestli byla cílem letu typicky dovolenková oblast, v kterém má CEO vlastní nemovitost).

Samozřejmě, tato metodologie má značna omezení. Z analýzy byli vyčleněni všichni CEOs, kteří v USA nevlastnili rekreační nemovitost (a na dovolenou chodili do hotelů, jiných soukromých nemovitostí, do svých nemovitostí v zahraničí, atd.). Tudíž byly vyčleněny návštěvy rekreačních nemovitostí, při kterých soukromé letadlo přistálo na letišti vedle nemovitosti jenom jednou (nebylo možné určit začátek, anebo konec dovolené). Z definice byly, samozřejmě, vyloučeny všechny lety na dovolenou letouny, které nepatřily dané společnosti. Po zohlednění těchto kritérií bylo možné zanalyzovat odchody na dovolenou 66 CEOs z 65 společností indexu S&P 500.

Tady je stručný seznam nejdůležitějších objevů prof. Yerckmana,a také tipy, jak dané poznatky využít v praxi:

1. Zprávy jsou častěji, než by odpovídalo náhodě, zveřejňovány před a po době dovolené CEO. Tyto zprávy jsou zpravidla pozitivní a po jejich zveřejnění dochází k významným nárůstům ceny akcí. V případě, že byla, nebo má být, zveřejněna zlá zpráva, CEO neodlétají na dovolenou zpravidla vůbec. V praxi je tento poznatek možné využít v případě, že k návratu CEO z dovolené dojde těsně před plánovaným zveřejněním důležitých dat – je velmi pravděpodobné, že zveřejňovaná informace bude lepší, než se očekává, a že dojde k nárůstu akcií společnosti. Předpoklad očekávaného zveřejnení dat však není k dosažení zisku nevyhnutelný - také jednoduchá strategie  – automatická držba akcie pár dní po návratu CEO – by dle zpětného testování dokázala v minulosti překonat trh v průměru o 0,2 % denně.

2. V době nepřítomnosti CEO nedochází k zveřejňování významnějších zpráv a proto je volatilita akcií nízká. V průměru dochází k poklesu volatility o 10  % v porovnání s volatilitou před odchodem CEO. Toho je možno využít na stávkování na nízkou volatilitu pomocí derivátů. Nejvýznamnější rozdíly ve volatilitě jsou ve firmách, ve kterých jsou CEOs nepřítomni jenom zřídka, naopak, jestliže jsou absence vědění běžné, změny ve volatilitě jsou nižší (společnosti si zřejmě vytvořily interní delegační mechanizmy).

3. CEOs, kteří mají ve společnosti významnější podíl, chodí na dovolenou statisticky významně méně. Pravděpodobným vysvětlením je, že jim na společnosti a její výkonnosti záleží víc, nakolik jsou sami také akcionáři. Toto zjištění podporuje časté tvrzení, že akcionáři by měli preferovat společnosti, ve kterých management vlastní významný podíl společnosti.

4. Povinné formuláře, jako např. 8-K Form, jsou častěji vyplněny pozdě, když je CEO mimo kancelář.

Na závěr si třeba položit otázku, jak může běžný investor získat potřebné informace o cestování CEOs. Jako nejlogičtější cesta se jeví způsob prof. Yerckmana. Na začátek je potřeba vytvořit si seznam vlastněných nemovitostí jednotlivými CEOs v dovolenkových destinacích. To jde např. pomocí již zmíněného zdroje. Pak je potřeba zjistit identifikační čísla letounů patřících zkoumaným společnostem. Toto není nejjednodušší úloha, krom jiného také protože stránka sloužící jako zdroj dat pro tento výzkum zveřejňuje data jen pro období mezi lety 2007 a 2010. V současnosti jsou identifikační čísla letounů společností potřeba dohledat v databázi FAA, přičemž jedinou autorovou známou metodou je dosazování identifikačních čísel letounů získaných z jedné ze stránek sledujících soukromé lety do formulářů FAA a čekání na nalezení letounu patřícího dané společnosti (což může zabrat mnoho času). Pak je podle těchto čísel možné na stráncích sledujících pohyby letounů identifikovat odchody CEOs na dovolenou způsobem, jakým to dělal prof. Yerckman.

Tento postup má, samozřejmě, mnohá omezení. I samotnému autorovi studie, ze které vycházíme, se podařilo takto identifikovat odchody CEOs jenom 65 společností z 500 firem indexu S&P 500. Běžný investor proto nemůže očekávat větší úspěšnost, obzvláště když chce dané lety sledovat v reálním čase. Neznalost těchto souvislostí velkou většinou investorů v kombinaci s nutností vlastního výzkumu a hledání dat však dávají obchodníkovi, který se na základě této strategie rozhodne obchodovat, jasnou výhodu proti konkurenci. Z výzkumu prof. Yerckmana totiž vyplývá, že trhy jsou v tomto ohledu neefektivní (dopředu nezapočítávají důsledky rekreačních aktivit CEOs do ceny aktiv, přestože by mohli a dle teorie efektivních trhů také měli), co dává potenciálnímu spekulantovi statisticky dokazatelnou příležitost k dosažení nadprůměrných výsledků.