Škola investování 39: Psychologická analýza

4651x přečteno

Druhým typem analýzy, hned po té fundamentální, je psychologická analýza. Tento typ analýzy je oproti fundamentální či technické rozdílný v tom, že rozhodování investora je, mimo jiné faktory, ovlivňováno kolektivním jednáním a je na každém, zda se stane součástí takového jednání či nikoliv.

Chování davu

Definujme si nyní, co znamená slovo psychologie. Psychologie je věda, která se zabývá studiem lidského chování, mentálních procesů a tělesného dění včetně vzájemných interakcí (souhrnně označované jako psychika). Cílem psychologie je popsat tyto jevy, vysvětlit jej a predikovat. (zdroj zde)
 
Z definice vyplývá, že především v krátkém období se investoři mohou chovat dle davové psychologie, tedy stejné chování velkého počtu lidí, a to se může odrážet ve vývoji daného instrumentu na kapitálových trzích. Velký důraz je kladen na celkovou náladu a atmosféru, která panuje na trhu. Primárně se tedy nesledují kurzy, grafy či ekonomická data.
 
Pokud se chceme při svých investičních rozhodnutích řídit psychologickou analýzou, musíme poznat chování davu. Dle francouzského sociologa a psychologa Gustava Le Bona nejsou vlastnosti davu dány charakterem jednotlivých členů, ale jejich pudy a city. Takový dav postrádá jakékoliv racionální myšlení, nicméně i tak jsou určité prvky, které chování ovlivňují. Jsou jimi vzdělání, výchova, kultura apod. V současnosti svoji roli hrají také doporučení a horké tipy analytiků či investorů, které velmi silně dokáže ovlivnit chování davu.
 

Spekulativní bubliny

Mnoho investorů, především začátečníků, “zapadne” do davu a jejich investiční strategie se řídí chováním ostatních, tzn., když nakupují ostatní, také nakoupí, když prodávají, taktéž prodá. Příkladem davového chování jsou spekulativní bubliny, které také ukazují na důsledky tohoto jednání. Velký krach amerického Wall Streetu v podobě propadu cen akcií v roce 1929 je v Evropě označovaný jako Černý pátek. Následky nesly nejen Spojené státy americké, ale také evropské státy. Počátky této spekulativní bubliny hledejme ve 20. letech, kdy se americká ekonomika dostávala z 1. světové války. Docházelo ke zvýšené produktivitě práce a k inovacím, které přispívaly k rozmachu amerického hospodářství. Růst ekonomiky přilákal investory, kteří kupovali rostoucí akcie. Neustálý vzestup trhů pozitivně naladil myšlení investorů, kteří očekávali takový vývoj i do budoucna, a zde již můžeme sledovat psychologický faktor. Jsme v roce 1928 a banky mohutně půjčují investorům peníze a zárukou za úvěr budiž nakoupené akcie. Šíření optimistické nálady bylo obrovské a velikost úvěrů dosáhla nebývalých rozměrů. Přidal se také faktor politický, který napomohl k nafukování bubliny. Již na počátku roku 1929 byly indikovány některé skutečnosti, ukazující na velkou bublinu, která bude muset splasknout. Akcie byly již nadhodnocené, avšak tyto skutečnosti byly “překřičeny” politiky, finančníky a zástupci FEDu, kteří se snažili uklidnit veřejnost. Investoři a spekulanti těmto slovům uvěřili a ve čtvrtek 24.října 1929 takového rozhodnutí určitě litovali. Na trzích došlo k velkému poklesu indexu Dow Jones Industrial Average, zavládla panika a investoři chtěli vyprodat své akcie za jakoukoliv cenu. Zanedlouho přišel v pořadí již druhý pokles indexu DJIA, který byl opět ztělesněn panickým výprodejem a absencí jakýchkoliv nákupních příkazů. Trh se zhroutil a burza se na několik dní uzavřela. Banky začaly tlačit na splacení úvěrů a investoři tak byli nuceni akcie prodat. Klesající burzovní trend se dotkl dna v roce 1932. Následující obrázek ukazuje vývoj indexu DJIA v letech 1929 - 1930. Růžová plocha označuje splasknutí bubliny a následné poklesy.
 
Další spekulativní bublina, která splaskla před dvanácti lety, je tzv. internetová horečka ("Dot-com Bubble"), odehrávající se v letech 1996 až 2001. Název souvisí s rozkvětem a mohutným zakládáním internetových firem, které se orientovaly především na tržní podíly a negenerovaly zisky. Tedy chtěli je generovat, v budoucnosti, až budou mít monopolní postavení, avšak to se jim také stalo osudným. Cílem takového přístupu bylo nalákání co největšího počtu zákazníků, budování image a šíření povědomí a v důsledku toho následné „vystrnadění“ konkurence z trhu. Investice do internetových firem narůstaly a akcie šly prudce nahoru. K investování do rizikového kapitálu také v letech 1998 – 1999 napomohly nízké úrokové sazby. Nejprve se tedy firmy spokojily s nízkými nebo i zápornými zisky a spoléhali na kapitál od investorů a primární emisi akcií. Až by měly dostatečně velkou základnu klientů a povědomí u veřejnosti, navýšily by ceny a generovaly pohádkové zisky. K tomu však u mnohých nedošlo. Určitou výhodou ale zároveň omezením se stala také skutečnost, že dot-com investice (investice do internetových firem) byly novou érou podnikání a tak bylo poměrně těžké určit skutečnou hodnotu podniku a poté také samotné akcie. 

 Splasknutí bubliny přišlo 10.března 2000, kdy index Nasdaq Composite dosáhl svého vrcholu okolo 5000 bodů a poté prudce klesl (viz graf níže). Nasdaq je index amerického mimoburzovního trhu, který v sobě zahrnuje velký počet titulů technologických firem (např. Dell, IBM,…).
 
Vývoj indexu NASDAQ Composite od roku 1994 do roku 2008. Zdroj zde.
 
Příliv kapitálu od investorů ustal a mnoho společností zkrachovalo nebo byly převzaty akvizicí a jen ti nejsilnější měly šanci přežít. Následky nesly i investiční banky, kterým byly americkou Komisí pro cenné papíry uděleny pokuty za uvedení v omyl a klamání investorů. Krach internetových firem ovlivnil i další oblasti podnikání, jako například zasilatelské služby či reklamní agentury. Bylo propuštěno mnoho IT specialistů a programátorů. Investoři byli zlákáni jakousi hypotézou společností, měli velké oči a nakonec zisky ani neviděli. Jak davové šílenství začalo, tak i skončilo. (zdroj: Zuzana Gregorová, bakalářská práce na téma: Spekulativní bubliny na finančních trzích, Brno 2009. Dostupné na zde)  
 

Zkoumání společnosti

Podoba psychologické analýzy může vypadat také tak, že budeme jakožto investoři aktivně komunikovat se zaměstnanci společnosti, zjišťovat, jak je na tom firma po finanční stránce, jaké má plány do budoucna, apod. Součástí takového průzkumu je i zjišťování názorů a pocitů ostatních investorů a vůbec analýza celého okolí společnosti. Na základě těchto informací poté posuzujeme, zda je ten správný čas na nákup či prodej instrumentu. (zdroj: David Štýbr, Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích, str. 121)
 

Můžeme tedy míchat prvky fundamentální analýzy s těmi psychologickými. Velká pozornost je upřena především na projevy a důvody chování davu a právě proto nesmíme zapomínat na důslednost a určitý logický nadhled nad zjištěnými informacemi. V příštím článku se podíváme na poslední typ metody používané v investování – technickou analýzu.

Autor: Pavlína Ondráčková

<< Předchozí díl   Následující díl >>

Seznam dílů Školy investování

Autor: redakce