Škola investování 26: Portfolio 2. část

4562x přečteno

V první části školy investování zaměřené na portfolio jsme se obecně seznámili se základní charakteristikou, jejich typy a na co si dát pozor. Druhá část se zaměří na zásady sestavování portfolia.

Zásady při sestavování portfolia

1. Kapitál

Ruku v ruce s rozhodnutím investovat, se nese rozhodnutí o výši investovaného kapitálu vzhledem k finanční situaci investora. Základní otázka vyvstává při určení velikosti investované sumy, ovšem ještě důležitější je vyčíslit, jakou částku je každý ochoten jednorázově oželet v případě ztrát. Nikdy, podotýkám nikdy, neinvestujte peníze, které slouží na úhradu vašich pravidelných povinných poplatků souvisejících se živobytím. Snížíte tak riziko, které je s především dynamickými investicemi, spojeno.
 
Čím vyšší jsou investorovi příjmy, tím více lze investovat do rizikovějších instrumentů, které s sebou nesou i potenciálně vyšší výnos. Pokud patříte mezi investory s nižšími příjmy, měli byste se zaměřit na méně rizikové instrumenty, se kterými jsou spojeny nízké krátkodobé ztráty. V tuto chvíli však vystává otázka, zda se vzhledem ke svým příjmům ohlížíte na svůj investiční profil, tedy jestli preferujete vysoké výnosy i za cenu vyššího rizika nebo výnosy nízké ale stabilní. Můžete tedy patřit do nízkopříjmové skupiny, avšak váš postoj k riziku rozhodně nemusí být averzní. Zde je potom vhodné hledat spíše kompromis, protože ani v jedné z krajních situací byste nebyli spokojeni.
 

2. Určení strategie

Již v předchozím článku bylo naznačeno, že při tvorbě portfolia je důležité zvolit investiční strategii. Takové rozhodnutí má vliv na složení portfolia z hlediska investičního horizontu, který pak dále ovlivňuje parametry jako riziko a výnos.
 
Čím déle nebudou peníze potřeba, tím volatilnější investici můžeme zvolit. Volatilní znamená, že hodnota investice se v čase mění. Čím volatilnější, tím více a častěji hodnota investice v čase kolísá. Vyšší riziko s tím spojené souvisí s možností krátkodobých ztrát, které se však v delším období „smazávají“. Jinými slovy, trend růstu hodnoty portfolia je rostoucí, ale aktuální hodnota kolísá okolo (červené) trendové čáry, viz obrázky.

 

 

Pokud zvažujeme použít peníze v dohledné době a investiční horizont je tudíž kratší, je rozumnější upřednostnit méně rizikové instrumenty, které ani v krátké době nevykazují výrazné výkyvy výkonnosti
 
3) Diverzifikace
Nyní se dostáváme k velmi důležité zásadě, která říká, že chytrý investor neuloží všechny své prostředky pouze do jednoho typu investice a to i přes své požadavky na výnos, postoj k riziku a preferencím. Velkou a nespornou výhodou diverzifikace je omezení případných ztrát, které plynou z držby především rizikových nástrojů. Pravdou také zůstává, že si díky ní nevyděláte tolik, kolik byste získali z nejvýnosnějších akcí či určitých typů fondů. Sami fondy jsou určitou formou diverzifikace, protože jejich základem může být jeden typ instrumentu, avšak s různým zaměřením. Pokud však zůstaneme u dělení instrumentů dle jejich charakteru na akcie, dluhopisy, komodity, nemovitosti a další, je vhodné sestavit své portfolio z různých fondů s různým zaměřením na výše zmiňované instrumenty. Dynamičtější instrumenty vytváří příjemné výnosy a konzervativní investice snižují případné ztráty těch dynamických v nepříznivých dobách.
 
Další graf ukazuje kombinaci předešlých dvou investic. Je složen z 50 % z volatilní investice a z 50 % z investice málo volatilní (konzervativní). Jak je vidět, kolísavost výsledků se dramaticky snížila, avšak ruku v ruce s tím se snížila i celková výnosnost.
 
 
I v rámci diverzifikace se samozřejmě mohou projevit vaše preference. Je velmi pravděpodobné, že pokud máte averzi k riziku, bude vaše portfolio více tíhnout ke konzervativním typům investic. Avšak i přesto byste měli zahrnout výnosnější a atraktivní nástroje. To samé platí i naopak v případě, že máte sklon k riziku.
 
4) Pravidelná údržba
Pravidelná údržba zahrnuje sledování nejen vývoje instrumentů a jeho dopad na portfolio, ale i zjišťování přidružených atributů jakými jsou vstupní poplatky, prodejní a nákupní poplatky a další platby a povinnosti, které s investicemi souvisí. Poplatky ve svém souhrnu mohou podstatně snížit výkonnost portfolia, proto je důležité s nimi počítat. Jak u brokerů, tak investičních společností i bank jsou různé typy poplatků spojených s různými úkony.
 
Diverzifikaci můžete uplatit i v rámci rozložení investic do několika subjektů. Například u investičních společností nevolte pouze jednu instituci, kam dáte veškeré své finance, na druhou stranu musíte brát ohled na poplatky v rámci přechodu z jednoho fondu do druhého. Pokud tak činíte v rámci jedné instituce, jsou poplatky mnohem nižší, než když přecházíte z fondu u jedné společnosti do fondu u společnosti jiné.
Proto si dobře zmapujte “terén”, než vyrazíte budovat své portfolio.
 
Všechny čtyři zásady Vám mohou pomoci na vaší cestě při tvorbě a správě portfolia, avšak nejsou jediným pravidly, která existují. Každý má svůj vlastní přístup a vytvoří si vlastní zásady, které uplatňují při svých investicích. Je však důležité odpoutat se od svých přesvědčení především ve chvíli, kdy některá pravidla nefungují nebo přestávají fungovat. Svět se mění turbulentní rychlostí a nelze stát na místě neustále. Proto si najděte svůj systém, ale nezapomínejte ho přizpůsobovat měnícímu se okolí.
 
Autor: Pavlína Ondráčková, Petr Klepetko
 
Autor: redakce