18. 3. 2024 / Tomáš Hrůza
Delegace Klubu investorů ve složení Barbory Jelínkové a Tomáše Hrůzy navštívila k 25. výročí vstupu České republiky do severoatlantické aliance (NATO) bezpečnostní konferenci pořádanou diplomatickým spolkem, Jagello 2000, s názvem "Naše bezpečnost není samozřejmost". Ta se konala již po jedenácté a jako každý ročník se jí účastní jak politické, tak byznysové špičky.
Po úvodním slovu předsedy a zakladatele spolku Jagello 2000, Zbyňka Pavlačíka, se u řečnického pultíku vystřídali hned tři členové vlády - Petr Fiala, Jan Lipavský a Jana Černochová. Jejich proslovy se prolínaly, avšak všechny vyzdvihovaly navýšení rozpočtu ministerstva obrany na 151 miliard korun a splnění 2% závazku výdajů vůči HDP na obranu. Velký prostor by také věnován nákupu stíhacích letounů F-35, které by dle slov premiéra měly být dodány v rozmezí let 2031-35.
Ministryně obrany pak zdůrazňovala problémy našeho obranného průmyslu, zejména v oblasti financování ze strany bank pro navýšení výrobních kapacit a dodávky techniky, jež přijdou až za dlouho. Naopak pozitivním faktem bylo zmínění podpory NATO širokou veřejností, kdy členství dnes podporuje až 2/3 obyvatel, zatímco podpora v roce 1999 dosahovala pouze nižší desítky procent.
Po krátké pauze na občerstvení si vzal slovo Lord Robertson, bývalý generální tajemník NATO v letech 1999-2003, tedy při vstupu ČR do aliance. Ten začal vzpomínkou na své dětství, kdy v 15ti letech protestoval proti základnám USA na půdě Velké Británie a dnes je za základny rád. Ještě jako tajemnik před 22 lety hovořil s Vladimirem Putinem o Ukrajině, který ho ujišťoval, že Ukrajina je suverénní stát s narokem na vlastní názor ohledně budoucího směřování, čímž ho přesvědčil, že se mu nedá věřit. Byl také první a poslední personou, která aktivovala článek 5 v roce 1999, kvůli útokům v Jugoslávii. Na závěr zmínil, že Evropa ve zbrojení musí zabrat a nesmí se spoléhat pouze na USA. Javier Solana se bohužel z konference musel omluvit a přispěl krátkým video-proslovem.
Druhá panelová diskuze se zaměřila na dalších 50 let směrování NATO, přičemž řečníky byli ti nejpovolanější - Tomáš Pojar jako poradce pro národní bezpečnost a Karel Řehka, náčelník generálního štábu AČR. S Tomášem Pojarem se shodli i další osobnosti vystupující na konferenci v tom, že 2 % HDP jsou na dobu míru a historicky se výdaje pohybovaly na úrovni 5 %, přičemž dobrým příkladem je Polsko, které v dnešní době dává téměř 4 %.
Tomáš Pojar podpořil názor Donalda Trumpa v nedodržení úmluvy o kolektivní obraně v případě napadení spojence z aliance z důvodu toho, že některé evropské státy nedávají na obranu dostatek finančních prostředku. Naopak Karel Řehka vyzdvihl některé statistiky zemí NATO - 3,5mil. aktivních vojáků, velikost HDP zemí NATO je až o 20 % větší než HDP Ruska nebo fakt, že naše obranné rozpočty jsou 3,5x větší než Ruska a Číny. Rovněž zmínil, že se po členství v NATO násobně zvýšily mezinárodní investice v ČR, což je důkazem vyšší bezpečnosti a hladšího ekonomického rozvoje díky NATO. Bohužel přiznal neplnění závazků v obraně a fakt, že rozpočet ve výši 2 % je minimum.
Řečníci se poté dohromady vyjadřovali k některým problematikám. První problematikou byla angažovanost USA v NATO, přičemž zde se obě osobnosti shodli na nutnosti dodržování 2% závazku, posílení obranného průmyslu a dosáhnutí menší závislosti na USA. Dotaz z publika se tázal na naši vnitrostátní politiku ve vztahu k obraně, přičemž pan Pojar vyjádřil názor o nutnosti nalézt širší konsenzus napříč politickou scénou i vzhledem k dalším volbám a fakt, že obrannou strategii nelze měnit v závislosti na takto krátkém volebním cyklu.
Náčelník Řehka naopak zmínil potřebu orientace veřejnosti v otázkách bezpečnosti a její naléhání na politiky. Zároveň odsoudil slovní útoky na armádu ČR ze strany politiků a snahu Ruska o destabilizaci faktu na našem území, přičemž cílem by podle něj měla být otevřenost a pravda. Na závěr padl dotaz ohledně války dezinformační a cesty, jak v ní zvítězit. Základem by podle řečníků mělo být vzdělání a cesta tak začíná na ministerstvu školství, zejména u kritického myšlení a výuce moderních dějin. Útočníci si cíleně vyhledávají zranitelnou část společnosti, přičemž jasná není někdy asi naše vlastní komunikace. Pan Pojar ukončil debatu tím, že bychom za vším neměli hledat ruské obyvatelstvo.
Poslední panelové diskuze před přestávkou na oběd se zúčastnil policejní prezident Marek Vondrášek, vedoucí hasičských sborů Vladimír Vlček a ředitel sekce vnitřní bezpečnosti na Ministerstvu Vnitra Jan Paďourek. Slova se ujal Jan Paďourek a kritizoval minulé vlády s ústavními činiteli, kteří interní hrozby bagatelizovali a ignorovali. Nicméně řekl, že pokud je útok hybridní, tak i taková musí být naše odpověď.
Podotkl, že v Česku se momentálně nachází až 1 milion cizinců, z čehož 500 tisíc tvoří Ukrajinci, z nichž 300 tisíc přišlo po válce. Podle jeho názoru na další migrační krizi ČR není připravena, ale díky zesílené migraci došlo k posílení pracovního trhu a dávky cizincům tvoří jen 1,3 % z celkových dávek, přičemž odvody na daních lidí z Ukrajiny již převyšují tyto podpory.
Zástupce policie vyzdvihl modernizaci vnitřních bezpečnostních složek a zástupce hasičských sborů se slova chopil na závěr. Ten kritizoval tzv. resortismus, tedy nízkou úroveň spolupráce napříč bezpečnostními státními strukturami a narativ, že na vše se musí posílat vojáci. Naopak pochválil postup složek po propuknutí války, kdy každý den na území ČR proudilo 17 500 uprchlíků.
Již při obědové pauze bylo patrné, že všichni účastníci vyhlížejí následující řečníky - bývalého 42. prezidenta Spojených Států Amerických, Billa Clintona a současného prezidenta ČR, Petra Pavla. Ten bývalému prezidentovi ještě před proslovem udělil státní vyznamenání. Sál s podiem tak byl neobvykle 15 minut před zahájením dalšího programu již naplněn a atmosféra byla vyloženě napjatá.
Před příchodem prezidentů se účastníci museli pozvednout a jemným potleskem oba přivítali, přičemž v prvních řadách proběhlo potřesení rukou se současnými vládnoucími politiky, tak i těmi opozičními, které čekala na závěr konference společná debata. Řeč zahájil Petr Pavel oznámením o udělení státního vyznamenání Billu Clintonovi a jeho roli při vstupu ČR do NATO, přičemž jeho proslov doplnil i Aleksandr Vondra, tehdejší velvyslanec v USA.
Při nástupu Billa Clintona k řečnickému pultu opět publikum povstalo a podpořilo ho jemným potleskem. Ten v průběhu proslovu řečnil o tehdejší situaci v NATO a jeho snaze o rozšíření aliance mezi země Východní Evropy. Další zainteresované strany toto rozhodnutí kritizovali, ale dle jeho slov to byla dobrá investice. V reakci na jeho slova v určitý moment celý sál povstává a bouřlivým potleskem vyjadřuje pocit vděčnosti za jeho aktivitu, díky čemuž je Česká republika v NATO více než 25 let.
Zavzpomínal na Václava Havla, u kterého pochválil jeho humor a strávený večer v klubu Reduta, kde si zahrál na saxofon. Na závěr řeči vyjádřil obdiv desetimilionové zemi, která již více než 2,3 miliard dolarů věnovala do válkou utlačované Ukrajiny a iniciovala sbírku na 800 000 dělostřeleckých granátů, které se zúčastnilo na 18 zemí. Ke konci řeči sál opět povstane a dlouze tleská.
Prezident Clinton zůstává ještě jednotky minut a poslouchá přes sluchátka (s překladem) debatu vládních a opozičních politiků, kteří diskutovali o tuzemské obraně. Diskusi zahájil Karel Havlíček za ANO, který pochválil vstup ČR do NATO jako nejdůležitější jako v historii země a podpořil uprchlíky se zvýšenými výdaji na obranu. Naopak se ohradil vůči zaslání vojsk NATO na Ukrajinu a řekl, že hnutí ANO usiluje především o mír.
Pokračoval Ivan Bartoš za Piráty a zmínil problémy s dezinformační válkou spolu s naivitou vůči nedemokratickým režimům, jež se historicky nevyplatila. Za stranu KDU-ČSL vystoupil Jan Bartošek mluvící o naši budoucnosti spojené s NATO, přičemž dle něj je nutnost motivovat občany pro chuť a vůli bránit zemi. Podobně jako ministryně obrany vyzval k podpoře obranného průmyslu.
Aleksandr Vondra jako zástupce ODS hovořil o zahraniční politice a diplomacii, které hrají důležitou roli a zdůrazňoval potřebu třech pilířů české diplomacie. Myslí si, že je potřeba odstranit evropskou slabost, navýšit finanční prostředky na obranu, pěstovat v lidech vůli a odolnost a průmyslovou základnou vybudovat v obranném průmyslu. Jediným kritikem členství v NATO byl Radim Fiala, zástupce SPD, který kritizoval členství ve velkých strukturách jako EU nebo NATO a podotkl, že země je v žalostném stavu. Podle jeho názoru je porážka Ruska nebezpečná a mělo by se soustředit na zmrazení války s cílem jednat o mír.
S naprosto odlišným názorem poté reagoval Vít Rakušan za STAN, neboť podle jeho názoru musí ČR pomáhat Ukrajině do vítězství a to dle vlastních podmínek. Zmínil hru Ruska nebo Číny bez pravidel a potřebu klást důraz na vnitřní bezpečnost, přičemž na závěr poděkoval alianci NATO. Jedinou političkou byla Markéta Pekarová Adamová, zástupce TOP 09, která podpořila slova vládních politiků a vyjádřila názor, že obyvatelům Ukrajiny pomáháme i kvůli našim lidem.