Škola investování 15: Dluhopisy 3. část

5337x přečteno

Minulý díl se faktorům ovlivňujícím výši výnosu a výhodám a nevýhodám dluhopisů z různých pohledů. Dnešní díl přiblíží investiční strategie, které lze aplikovat.

Úvod

Rizikový profil investora (očekávaný výnos, přípustná ztráta, investiční horizont apod.) se uplatňuje i v případě investic do dluhopisových instrumentů. Nedílnou součástí úspěšné práce s cennými papíry dluhového typu je opět informační základna ve spolupráci se zkušenostmi. Ani zde se nevyhneme neustálému tlaku okolního světa a nutnosti absorbovat velké množství informací. Nejsme však kapacitně vybaveni pohltit vše, co kolem nás projde, a tak je důležité stanovit si priority, požadavky a podmínky. Cesta k dosažení takových cílů může být spletitá, avšak nikoli nedosažitelná. Pro orientaci jsou v následujících odstavcích uvedeny některé základní strategie, jejich provázanost s dobou splatnosti či výší požadovaného výnosu. Tyto přístupy mají určité cíle a požadavky a mohou vám pomoci ke zformování vlastního přístupu. 

Strategie obchodování

Reinvestiční strategie

Tato strategie je založena na opětovném vkládání výnosů z investice do dalších investičních akcí. V případě dluhopisů to znamená, že úrok, který je majiteli vyplacen, je vložen (reinvestován) do dalších výnosových aktiv. Těmi mohou být dluhopisy, akcie, investiční fondy, spořící či termínované účty a další. Takto je daný výnos zhodnocen o další úroky. Míra takového zhodnocení je již obtížněji předvídatelná vzhledem k vývoji cen jednotlivých aktiv či úrokových sazeb. 

Imunizační strategie

Hlavním cílem této strategie je skladba takového portfolia dluhopisů, které je imunní vůči jakýmkoliv změnám úrokových sazeb na finančních trzích.  Díky této strategii můžeme dosáhnout požadovaného výnosu. Základem úspěchu je stanovení průměrné splatnosti dluhopisu (tzv. durace). Provádí se výpočet optimálního rozložení investovaných prostředků mezi jednotlivé dluhopisy s různými dobami splatnosti a duracemi. Zde je vhodná konzultace s odborníkem na cenné papíry a investice, který dokáže sestavit vhodné portfolio.

Dlouhodobá strategie

Tato strategie je víceméně určena konzervativním investorům. Dlouhodobý horizont dává do poměru riziko a výnos dluhopisu. Investora zajímá pouze výnos z úroku a věřitelské právo na splacení nominální hodnoty dluhopisu. Jedná se většinou o konzervativní složku investičního portfolia, kterou mohou tvořit méně rizikové druhy dluhopisů, např. státní či komunální, popř. tituly známých, stabilních a ziskových firem. 

Krátkodobá strategie

Tento přístup je opakem dlouhodobé strategie. Zde je investor zaměřen na získání maximálního výnosu, tudíž vyhledává na burze takové dluhopisy, které mají potenciál uspokojit požadavky na výši zisku. S takovými tituly je spojeno větší riziko nesplacení. Pro realizaci této strategie je velmi důležité sledovat pohyby kurzů a mít dosti zkušeností a znalostí s obchodováním, protože výnos musí pokrýt nejen poplatky obchodníkům s cennými papíry ale i požadovanou míru zhodnocení vložených prostředků.

Doporučení při obchodování s dluhopisy

  • před samotnou investicí si dobře prostudujte prospekt emitenta, kde jsou všechny důležité informace jako o vydavateli, tak splatnosti, úroku, zajištění a dalších důležitých parametrech.
  • známé ratingové agentury, např. Moody´s pravidelně vyhodnocují atraktivitu daných dluhopisů v souvislosti s vyplácením úroků či ochranou majitele v případě bankrotu emitenta. Dle zařazení titulu do různých kategorii se odlišuje kvalita, která může dosahovat vysoké příčky označené AAA. Riskantnější dluhopisy mají rating B a nejnižší kategorie jsou označeny písmenem C nebo D. Pro investora je důležité tato hodnocení sledovat. Čím nižší rating dluhopis obdrží, tím vyšší zhodnocení by měl generovat, protože za vyšší riziko chtějí investoři i vyšší výnos. 
  • pokud již vlastníte dluhopisy, zejména v listinné podobě, je důležité správné fyzické zacházení, protože znehodnocení, zničení nebo ztráta může velmi zkomplikovat další průběh této investice. Vzniklé problémy s proplácením nominální hodnoty, ale i s výměnou, může vytáhnout z kapsy investora nemalé peníze.
  • Když odhlédneme od fyzické podoby a přejdeme ke správě dluhopisového portfolia, vyvstává otázka, zda jej řídit sám nebo přenechat tuto činnost bance či obchodníkovi s cennými papíry. Zde záleží na poplatkové politice daných subjektů, ale také na zkušenostech investora, který si může vše obstarávat sám.
  • kratší interval mezi vyplácením jednotlivých úrokových plateb (výnosů) dává majiteli možnost rychleji peníze reinvestovat, tudíž jejich zhodnocení může být větší, obzvlášť pokud jej umí uložit do vhodných výnosových aktiv.

Dluhopisy nabízí širokou škálu různých typů a druhů, mezi kterými si každý investor může vybrat dle své povahy. Dluhopisy, stejně jako akcie, vyžadují čas, práci a znalosti pro perfektní fungování sestaveného portfolia, ale mohou také nabízet jednoduchou a nenáročnou formu zhodnocení kapitálu.

Třetí a polední část o dluhopisech je u konce. Následujících několik dílů se bude věnovat měnám.

Autor: Pavlína Ondráčková 

<< Předchozí díl   Následující díl >>

Seznam dílů Školy investování

Autor: redakce