Nedávno k nám na Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně zavítal přednášet o „Life Hackingu“ pan Jiří Doležal, jenž je spoluzakladatelem oblíbené značky motivačních diářů, Doller, kromě toho vede workshopy a semináře na téma self managementu a osobnostního rozvoje.

            Jirkova přednáška pro mě byla vcelku milé překvapení. Jelikož motivačních přednášek je dnes všude plno, název „Myslete efektivně“ ve mně spustil dlouhý proud myšlenek s mnoha a mnoha již oposlouchanými frázemi. Upřímně jsem se bál hodinu a půl dlouhého nálevu otřepaných sloganů. K mé radosti se však obavy nepotvrdily! Jirka to pojal vtipně a zároveň obohatil posluchače o spoustu praktických rad v oblasti self managementu a fungování mozku.

            Pojem self management staví plánování na novou úroveň. Proti snaze o řízení ČASU, jak k plánování přistupuje starší time management, se snažíte řídit to jediné, nad čím skutečně kontrolu máte, SEBE. Základní myšlenka self managementu je shrnuta ve větě: „Jedna žába denně stačí!“ Co je tím myšleno? Sníst jednu svojí „žábu“ každý den. Vybrat jeden úkol, takový, který má velikost, který může působit odpudivě právě jako sníst žábu, avšak jeho splnění by byl jasný krok kupředu za tím, čeho chceme dosáhnout. Není třeba rozplánovat celý den na časově posloupný seznam aktivit, které byste sice možná zvládli splnit, ovšem jak kvalitně a efektivně? Ne! Stačí jeden úkol, který je dost velký na to, aby vás posunul kupředu. Ten proveďte s maximálním nasazením. Když to vynásobíme počtem dní v roce, to jest 365 efektivně splněných úkolů, úspěch vás dříve či později nemůže minout!

            Abyste dokázali efektivně pracovat se svým self managementem, musíte si vypěstovat tři vlastnosti. Disciplínu, pozornost a mentální wellness. Jsou naprosto nezbytné k efektivnímu fungování, takže ještě jednou – disciplína, pozornost a mentální wellness!

            Disciplínou rozumějme schopnost plnit úkoly, ať už se nám v dané chvíli do jejich plnění chce nebo ne. Jde vlastně o návyk oddalovat naplnění momentální potřeby za účelem získání větší odměny. Uvedu příklad. Mám zrovna chuť jít do ledničky a sníst nějaký zákusek, ale nedám si ho, protože jsem si slíbil, že budu jíst zdravěji. Nenaplnění potřeby vede k větší odměně v podobě pevnějšího zdraví a tělesné pohody. Obdobných situací by šlo vymyslet spoustu.

            Pozornost je soustředění veškeré energie jen na jeden problém, jednu aktivitu. Jirka zdůrazňuje, jak o tuto schopnost postupně přicházíme s nástupem moderních technologií, zejména mobilních zařízení a sociálních sítí. Těžko odoláváme pokušení přečíst si zprávu, která zacinká na messengeru nebo po ránu ještě v posteli neotevřít instagram a do nekonečna neprohlížet fotky a videa. Tyto „rušičky“ máme možnost schovat si do kapsy u kalhot a tak si je nosit po celý den sebou. Místo, abychom psali slohovou práci dvě hodiny, děláme ji čtyři, protože si dopisujeme s kamarády a reagujeme na vše možné. Rozhodně tím Jirka nechce odsuzovat vynálezy moderní doby, ba naopak. Vidí v nich obrovské příležitosti do budoucna. Buď ale budeme ovládat my je nebo ony nás.

            Poslední z trojice je mentální wellness, Zjednodušeně lze říci umění „vypnout“. Odpočinek a vlastní údržba je stejně důležitá jako 100% nasazení při „jezení žab“. Snažit se jen plnit jeden úkol za druhým a nedat si prostor na oddych a své záliby, je jako když se vydáte na dlouhou cestu autem, ale nebudete stavět, abyste natankovali, protože nemáte čas. Myslíte si, že s tímto přístupem dojedete až do cíle?

            Každý z nás je jiný, potřebujeme různé podmínky k efektivnímu jednání, jinou míru odpočinku, jinou stimulaci,... Máme do jisté míry odlišné mozky, které však fungují na stejných principech. Co je tedy klíčem k pochopení vlastního chování? Na to nás Jirka vyzývá: „Staňte se fanoušky svého mozku!“

 

Autor: David Kašpárek