Holding v ETF navázaných na zlato dosáhl během tří měsíců do konce září historického maxima 2855,3 tuny. Během celého třetího čtvrtletí se přitom zvedl o 258,2 tuny, což je největší čtvrtletní přírůstek od 1. čtvrtletí 2016.

Americká centrální banka (Fed) během daného kvartálu snížila úrokové sazby dvakrát a Evropská centrální banka jednou.

A byla to právě ETF, díky kterým se celková poptávka po zlatě nakonec ve třetím čtvrtletí zvedla o 3 procenta. Ostatní části trhu už tak silné nebyly. Jak si tedy vedly?

Zdravá zůstala poptávka ze strany centrálních bank, čisté nákupy byly ale i tak podstatně nižší než ve stejném období před rokem, kdy dosahovaly rekordních hodnot. Meziročně hovoříme o poklesu o 38 %. Od začátku roku do konce třetího kvartálu ale banky nakoupily o 12 % než za stejné období před rokem, počítáno na čisté bázi.

Poptávka po špercích se snížila také, a to meziročně o 16 %. Zákazníky na velkých trzích odrazovala geopolitická nejistota i obavy o zdraví ekonomiky, ale také nadále vysoká cena zlata. Kov v daném čtvrtletí zdražil o 5 % a podařilo se mu najít trvalejší podporu u 1500 dolarů za troyskou unci.  Cena zlata se v úterý na spotovém trhu dostala pod ni, když zlato uprostřed nadějí na americko-čínskou dohodu ztrácelo lesk oproti rizikovějším aktivům. Za posledních 12 měsíců ale futures na zlato zpevnily o 19 %, připomíná server MarketWatch.

Důvodem kvartální rally je podle WGC kromě výše uvedených faktorů (pokračující tenze v geopolitice a obavy ze zpomalujícího růstu) také úroveň dluhu se záporným výnosem.

Vyšší ceny zlata ale rovněž způsobily, že investice do zlatých prutů a mincí spadly na polovinu. Drobní investoři po celém světě s ohledem na výši ceny zlata raději zamykali zisky a odkládali další nákupy.

Pokud jde o poptávku ze strany průmyslu, tak ta se snížila také, ale jen o 4 %. Propad v segmentově důležitém sektoru elektroniky pomohla přitom zpomalit rodící se infrastruktura 5G sítí.