I když částky, o které se jedná (asi 30 milionů eur za Starbucks i Fiat), nejsou závratné, budou významné pro právníky dalších nadnárodních společností. Jednou z nich je i výrobce iPhonů Apple, který se ohradil proti obvinění šéfky evropského antimonopolního úřadu Margrethe Vestagerové z údajných neférových daňových dohod.

Od té doby, co se vyšetřovatelé začali v roce 2013 zaměřovat na nejproblematičtější případy jinak legálních individuálních daňových dohod, které firmy získaly od státu, se stížnosti u evropských soudů značně nakupily. Lucembursko, které bylo na druhém konci většiny rozhodnutí EU, dostalo v roce 2017 nařízeno vybrat na daních 250 milionů eur od Amazonu a loni 120 milionů eur od francouzské energetické společnosti Engie SA.

V případě Applu EU tvrdí, že Irsko v letech 2003 až 2014 nelegálně snížilo daně tohoto výrobce, což jak firma, tak irské úřady odmítají. Apple má podle rozhodnutí EU z roku 2015 vrátit na daních doposud nejvyšší částku.

Jakýkoli postoj soudců ohledně práva o státních pobídkách Evropské komise by mohl mít dopad i na probíhající daňová vyšetřování Vestagerové. Ta se teď točí okolo dohod Amazonu a Alphabetu. Komise však v poslední době prohrála několik sporů, které se týkaly státní pomoci a daní. Tribunál například letos v únoru rozhodl, že daňové výhody pro 35 nadnárodních společností, kterými podle komise Belgie porušila pravidla o státní pomoci, jsou zcela legální.

Kromě toho dnes vyhrála soudní bitvu proti Evropské unii i další nadnárodní firma, a to divize Alphabetu Google v případu zavedení globálního „práva být zapomenut“. Soudní dvůr EU rozhodl, že vyhledávače by měly odstranit výsledky vyhledávání z evropských verzí svých webových stránek. O pět let dříve stejný tribunál donutil tohoto amerického giganta odstranit evropské odkazy na webové stránky, které obsahují zastaralé nebo nepravdivé informace, jež by mohly nespravedlivě poškodit pověst člověka.

Tato divize Alphabetu vznesla námitky proti francouzskému úřadu na ochranu soukromí, že má rozšířit působnost na všechny své platformy po celém světě. Soud uvedl, že podle právních předpisů EU neexistuje povinnost odstranit odkazy ze všech verzí tohoto vyhledávače. V souvisejícím rozhodnutí o tom, do jaké míry se může společnost Google odkazovat na veřejný zájem a odmítnout stažení odkazů, soudci uvedli, že Google musí nadvážit ochranu soukromí před právy uživatelů na informace.

Google to komentoval, že tato rozhodnutí tlačí internet do nebezpečných vod. Rozsudek z roku 2014 jej již nutí nabízet jiné výsledky vyhledávání v Evropě než v jiných regionech. Vyhledávač a jeho příznivci, včetně skupin svobody tisku, varují, že by se svoboda internetu odsunula stranou, kdyby stejnou politiku přijaly méně demokratické části světa.

Zdroj: Bloomberg, ČTK