Obrovský dluh za vzdělání v USA převyšuje dluh z kreditních karet a půjček na auto. Průměrný absolvent vysoké školy skončí s dluhem 30 000 USD (v 90. letech to bylo 10 000 USD) a 28 % z nich je v neschopnosti splácet.


Stejnému problému se věnuje i další kandidátka na prezidentku za demokraty Elizabeth Warrenová. Ta navrhla odpustit studentský dluh ve výši až 50 000 USD dlužníkům s příjmem domácnosti pod 100 000 dolarů. Pro lidi s příjmem domácnosti nad 100 000 USD by se výše odpuštěné částky postupně snižovala. Pro dlužníky, kteří vydělávají více než 250 000 USD, by už žádné úlevy neposkytovala.

Navíc jak Sanders, tak Warrenová chtějí, aby kromě snížení dluhu byly veřejné školy bezplatné.

„Je to skutečně revoluční návrh,“ řekl Sanders pro Washington Post. „U generace tvrdě poznamenané krachem Wall Street v roce 2008 promíjí veškeré studentské dluhy a ukončuje absurditu toho, že se odsoudí celá generace k doživotnímu dluhu za „zločin“ vystudování vysoké školy.“

Kde na to vzít?

Sandersův plán počítá s tím, že se finance na zaplacení studentského dluhu získají z nové daně na finanční transakce. Ta by zahrnovala 0,5% daň na akciové transakce a 0,1% daň na dluhopisy. Tato daňová zátěž by během příštích 10 let přinesla podle kanceláře senátora 2,4 bilionu dolarů.

Warrenová naopak chce 2% zdanění domácností s majetkem nad 50 milionů dolarů a 3% zdanění pro domácnosti s majetkem nad 1 miliardu dolarů.

Podle kritiků je plán Sanderse i Warrenové příliš drahý a necílí na dlužníky, kteří by oddlužení potřebovali nejvíce. Třetina dlužníků se studentskou půjčkou patří do vrchní čtvrtiny Američanů s nejvyššími platy. „Většina dlužníků je schopná svou studentskou půjčku splácet,“ řekl Mark Kantrowitz, vydavatel SavingForCollege.com.

Podle nedávné studie by odpuštění studentských půjček zvýšilo hrubý domácí produkt a přidalo do ekonomiky více než milion pracovních míst, zvýšilo tvorbu malých podniků a míru vlastnictví domů.

Zdroj: CNBC, CNN