Ve zkratce řečeno, trh je vystrašen z významného převisu nabídky nad poptávkou v následujících měsících. Na jednu stranu k tomu přispěla Trumpova administrativa rozvolněním původně „nejtvrdších sankcí v historii“ na Írán, když udělila výjimky na dovoz íránské ropy. Na druhé straně zde máme podstatné navýšení těžby jak od Saúdské Arábie (10,7 mil. barelů denně), tak i Ruska, které dokonce těží na post-sovětském maximu (11,4 mil. barelů denně).

Nejpozoruhodnější je však růst těžby ve Spojených státech, kde probíhá druhá vlna břidlicové revoluce. Především díky ní se USA staly po více než 40 letech opět největším producentem surové ropy a v tomto roce budou samy s to uspokojit celý přírůstek globální poptávky po ropě (přibližně 1,5 mil. barelů denně).

Právě nejistota ohledně kondice globální poptávky je přitom druhým faktorem, který ropnému trhu nedá spát. Nejenže dynamika globálního růstu zpomaluje, ale stále živé je i téma obchodního konfliktu nebo všudypřítomných problémů rozvíjejících se trhů (Turecko, Argentina apod.). V neposlední řadě je pak na stole i otázka zpomalující čínské ekonomiky. Její role je přitom - z pozice největšího importéra ropy na světě - klíčová, a to nejen pro ropu, ale komoditní trhy obecně.

Aktuální situace tak až nápadně připomíná rok 2014, kdy odstartoval jeden z největších kolapsů cen ropy v historii. Saúdská Arábie se tehdy rozhodla hájit vlastní tržní podíl na úkor cen, a tak produkci oproti očekávání navýšila. Teď stojí opět před stejným dilematem – chránit tržní podíl nebo cenu ropy? Poslední – ne zrovna pozitivní – zkušenost může sloužit jako varování. Nakonec, Saúdská Arábie již signalizovala ochotu omezit těžbu a prodloužit úspěšnou kooperaci s Ruskem. Vzhledem ke kolabujícím cenám však bude potřeba artikulovat dostatečně kredibilní závazek. Tím by nemělo být nic jiného než pokles těžby minimálně o 1 mil. barelů denně, a to již na prosincovém jednání států OPEC+ ve Vídni.

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna se stále drží blízko nad úrovní 25,90 EUR/CZK, nicméně otestovat si šestadvacítku si stále netroufla. Politická nejistota spojená s rizikem pádu vlády ji nechává v klidu. Ostatně na dění na politické scéně česká měna nebyla nikdy příliš citlivá. Ba co víc, ukazuje se rovněž, že necitlivá začala být koruna i na rozšiřující se úrokový diferenciál. Zdá se, že ačkoliv prognóza ČNB nepočítá s dalším růstem úrokových sazeb v roce 2019, toto téma ze stolu hned tak nezmizí. Zvlášť, když se koruně vůbec nechce následovat trajektorii narýsovanou výhledem centrální banky.

Prognózu ČNB přitom čeká další „test“ v podobě předběžného odhadu HDP za třetí kvartál. Centrální banka je sice optimističtější než trh, když předpokládá akceleraci ekonomiky (HDP +2,7 %), nicméně odradit ji od dalšího zvýšení sazeb může snad jen výrazně horší výsledek ekonomiky nebo silná koruna.

Zahraniční forex

Ačkoliv se Itálie nehodlá podrobit bruselským rozpočtovým nařízením, tak eurodolar si dnes po ránu vede lépe. Důvodem jsou spekulace, že britský kabinet by dnes mohl schválit dohodu o brexitu. Zprávy tohoto tipu pochopitelně pomohly nejen euru, ale i britské libře.

Odpoledne bude nicméně eurodolar bedlivě sledovat data za americkou jádrovou inflaci (za říjen). Ta setrvá nad 2 %, což by mělo udržet dolar silný.

Živo bude i v emerging markets. Zatímco rubl bude trápit padající ropa, zlotý s forintem budou konfrontováni s výsledky HDP za třetí kvartál.

Ropa

Cena ropy Brent včera propadla až pod hranici 65 USD/barel, tj. téměř o 7 %, čímž nadobro vymazala veškeré letošní zisky (viz úvodník). V problémech zůstává rovněž americká lehká ropa WTI, jejíž cena klesá již rekordní dvanáctý den v řadě. Obava z blížícího se převisu nabídky ropy nad poptávkou ropný trh zcela ochromila. Zásadní tak nyní bude kredibilita závazku obnovení těžebních limitů ze strany kartelu OPEC a Ruska. K tomu by měly státy přistoupit již na svém prosincovém zasedání (6.12.).

Autor: Jan Bureš & Petr Dufek, Patria Finance a ČSOB Finanční trhy