Prvním z oněch čtyř bodů je „dát si pauzu“ a nezaměňovat paniku s instinktem. „Téměř vše, co mám chuť udělat během vypjatých chvil, se odvíjí od strachu či hamižnosti, ne od zdravého rozumu... Proto když se trhy prudce hýbou, donutím se k tomu, abych zastavil,“ tvrdí Damodaran. A radí ostatním, aby nehráli populární hru na hledání viníka problémů. Za toho jsou ve většině případů nakonec považovány centrální banky nebo vlády, ale celá tato hra je ze strany investora jen přehazováním odpovědnosti na někoho jiného. Namísto toho je lepší přiznat si vlastních chyby a poučit se z nich, než z nich neustále vinit někoho jiného.

Damodaran se následně věnuje obvyklým vysvětlením současné korekce cen akcií. Často bývá v této souvislosti zmiňován Fed, ale ten má podle profesora obecně menší vliv na trhy, než se domníváme. Je sice možné, že investoři nyní trpí strachem z příliš agresivního utahování měnové politiky, ale do příběhu o Fedu a současné korekci nepasuje jedna věc: Tou by mělo být chování výnosů vládních obligací, které se v říjnu držely na stabilních úrovních a nerostly tak, jak by měly v případě, že by trhy čekaly rychlejší růst sazeb.

Rozhodující význam při současné korekci podle Damodarana nemají ani problémy technologického sektoru, což je zřejmé i z prostého pohledu na vývoj jednotlivých sektorů. Hůře si totiž vedly materiály, energetika a průmysl. Technologie jsou navíc dnes mnohem diverzifikovanějším sektorem, než tomu bylo před dvaceti lety, a obecně o nich už neplatí, že jde o sektor s vysokým rizikem a vysokými zisky.

Hodí se na současný vývoj příběh o plošné korekci nadhodnocených akcií? Toto vysvětlení prosazují zejména ti, kteří již dlouhou dobu poukazují na vysoké valuace akciového trhu. Damodaran ale poukazuje na to, že pokud rozdělíme trh do několika skupin podle výše valuace, nezdá se, že by nejvíce klesaly akcie ze skupin s valuacemi nejvyššími. Naopak skupina s nejnižšími valuacemi korigovala nejvíce. Profesor se domnívá, že současné problémy na trzích také nelze spojovat s probuzenou panikou, protože v takovém případě by prudce rostly ceny obligací i zlata.

Po střízlivém odhadu situace na trzích Damodaran radí zhodnotit fundament. Podle jeho názoru nedošlo v poslední době u obchodovaných společností ke změnám v současné schopnosti generovat hotovost ani v odhadech budoucího růstu ziskovosti. To znamená, že korekce cen akcií přinesla růst rizikové prémie akciového trhu, a to konkrétně z 5,38 % na počátku října na současných 5,89 %. Tedy na jednu z nejvyšších úrovní za posledních deset let. I alternativní odhady podle profesora ústí v rizikové prémie, které jsou s ohledem na současnou situaci „férové“.

Jako poslední krok pak přichází rozhodnutí, jak investičně reagovat. Zde Damodaran v první řadě radí mít investiční filozofii, která je pro daného investora nejlepší. A pak se jí držet bez ohledu na to, jak se právě hýbe trh. On sám se považuje za hodnotového investora, i když jeho definice se od té tradiční trochu liší. Damodaran hledá podhodnocené akcie na trhu s tím, že jejich hodnota odráží očekávaný růst. „Proto v mém portfoliu v určitý čas byly i společnosti jako Facebook či Twitter a jednou tam může být Netflix nebo Tesla,“ píše profesor.

V současné době pak Damodaran neprovádí žádné významné změny ve složení investičního portfolia, protože „k tomu nevidí žádný fundamentální důvod“. Na druhou stranu se ale znovu dívá na odhady hodnot akcií v portfoliu a hodlá se věnovat i těm titulům, které současné výprodeje odnesly nejvíce, včetně 3M či Caterpillaru. A Damodaran zmiňuje i to, že jeho ztráty byly tlumeny několika krátkými pozicemi včetně těch na Applu a Amazonu. Dodává však, že zde měl ohledně načasování prostě jen štěstí.

Zdroj: aswathdamodaran.blogspot.com

Autor: Redakce, Patria.cz