Historický vývoj podle banky naznačuje, že inflaci bude i nadále ovlivňovat zejména ekonomická politika. Tedy i možná „bitva mezi pokušením snížit vyšší inflací dluhy na straně jedné a nezávislými centrálními bankami na straně druhé“. Na výši inflace jsou přitom značně citlivé zejména dluhopisové trhy, někdy se hovoří o tom, že jsou dobrým indikátorem dalšího vývoje v této oblasti. Pokud by to byla pravda, pak současné nízké výnosy dlouhodobých obligací naznačují, že inflace se bude stále pohybovat na nízkých hodnotách.

Deutsche Bank v této souvislosti porovnává průměrnou inflaci od roku 1900 a výnosy vládních obligací, viz následující tabulka. Toto srovnání ukazuje, že pouze Turecko, Jižní Afrika a Indie mají výnosy desetiletých dluhopisů nad průměrnou inflací:

Popsaný nesoulad mezi výnosy a inflací je možné vysvětlit tím, že dluhopisové trhy zase tolik na výši inflace nereagují. Obligace jsou totiž významnou součástí penzijních a bankovních systémů a „prostě jsou nakupovány bez většího ohledu na vývoj cen v ekonomice“. Vedle toho může svou roli hrát pokrizová politika centrálních bank. Nebo je také možné, že trhy mají pravdu a v budoucnu se bude inflace skutečně držet nezvykle nízko. Příčinou může být demografický vývoj, ale tento scénář ignoruje popsanou klíčovou roli politiky. Nebo přesněji řečeno, dluhopisový trh pevně věří v „udržitelnost nezávislých centrálních bank“.

Jenže bývaly časy, kdy investoři zase pevně věřili, že zlatý standard tu bude navždy. A stejně tak nyní věří ve věčný systém nezávislých centrálních bank, které budou i nadále krotit inflaci a tvořit významnou součást celé finanční architektury. Útok na takový systém ale může přijít a pravděpodobně by přišel ze strany politiků, kteří mohou třeba navrhovat referenda o nezávislosti centrálních bank. Jak totiž upozorňuje Deutsche Bank: „Výše inflace je ve světě s fiat měnami politickou volbou a je lehké ji zvednout ve chvíli, kdy na to panuje chuť.“

Zdroj: FTAlphaville

Autor: Redakce, Patria.cz