Bershidsky poukazuje na analýzu banky UniCredit, která tvrdí, že u některých rozvíjejících se ekonomik panuje vysoká korelace mezi výší dluhu vlastněného zahraničními investory a pohyby měnového kurzu. Konkrétně prý platí, že 1% růst podílu dluhopisů držených zahraničními subjekty vede k 0,47% posílení měnového kurzu v Maďarsku, k 0,8% posílení v Indonésii a Mexiku a 1,4% posílení v Turecku.

V Rusku klesl podíl zahraničních investorů od počátku roku do července o 10 % a rubl doposud oslabil asi o 16 %. Podobný směr vývoje vidíme v Turecku, v Mexiku naopak podíl zahraničních investorů roste a měnový kurz mírně posiluje. Jedním z důvodů měnové nákazy na rozvíjejících se trzích je utahování americké měnové politiky, která zvedá sazby v USA a tudíž láká kapitál do této země. Investoři také ztrácejí chuť na rizikovější aktiva včetně těch z rozvíjejících se zemí.

Zahraniční investoři tedy mohou zvedat měnový kurz a poskytovat kapitál, jsou ale vrtkaví a mohou zmizet při první známce problémů. Podle Beshidskyho „nacionalistické vlády“ v Maďarsku a Polsku už dlouho vnímají velký objem dluhu držený v rukou zahraničních investorů jako hrozbu. Pro ně jde o známku ztráty suverenity a závislosti na vnějším světě. Jenže zkušenosti ukazují, že problémy vznikají až ve chvíli, kdy se daná země dá pochybnou ekonomickou cestou. Příkladem je současný vývoj v Turecku či Brazílii. Přesněji řečeno, dluhopisy v rukou zahraničních investorů představují hrozbu ve chvíli, kdy v čele země stojí například Erdogan, kterého zajímá hlavně rozšiřování jeho vlastní moci.

Pro Rusko budou zahraniční investoři přínosem pouze v případě, když tato země vyřeší své spory s USA. Jelikož dosažení tohoto cíle se zdá být každým dnem vzdálenější, odkupy vlastních dluhopisů od zahraničních investorů jsou skutečně tím krokem, který by měl vést k větší kurzové stabilitě. A také k posílení toho druhu národní suverenity, po které na východě Evropy tak strašně touží, tvrdí Bershidsky.

Zdroj: Bloomberg

Autor: Redakce, Patria.cz