Dvaatřicetiletý korunní princ Muhammad bin Salmán, známý pod familiární zkratkou MbS, sliboval, že listing Saudi Aramco na zahraničních burzách pomůže vnést do jinak uzavřeného království trochu otevřenosti. Pětiprocentní podíl v Saudi Aramco oceňoval na zhruba 100 miliard USD. Podle analytiků ale hýřil optimismem. Podle nich by prodej vynesl „jenom“ nějakých 50 až 75 miliard USD.

Peníze měl dostat vládní fond pro veřejné investice (PIF), ze kterého se mají financovat projekty na podporu zaměstnanosti. Nezaměstnanost mezi občany Saúdské Arábie stoupla na rekordních 12,9 procenta, takže cokoli na podporu pracovního trhu je velmi vítáno.

Projekty by ale mohly pokračovat i bez IPO, podotýká agentura Reuters. Aramco totiž v červenci oznámila, že by od vládního fondu mohla koupit strategický podíl ve výrobci petrochemických produktů Saudi Basic Industries (SABIC). Prodej celého 70procentního podílu by při tržních cenách mohl vynést zhruba 70 miliard – tedy zhruba stejně jako listing.

Odklad IPO by navíc princi mohl přinést i politické body. Řadoví Saúdští Arabové totiž s emisí „národního dědictví“ nesouhlasili a mnoho členů královské rodiny se bálo, že to ohrozí jejich zdroj majetku a privilegií, tvrdí Jim Krane z Baker Institute na Rice University.

Vision 2030 se říká programu, kterým chce princ Muhammad transformovat lokální ekonomiku. Světlo světa už spatřily reformy jako zrušení zákazu řízení aut ženami nebo otevření kin. Země zavedla daň z přidané hodnoty a zvedla ceny pohonných hmot a utilit. Stoupla zaměstnanost žen a nové DPH se navíc daří lépe vybírat. Životní náklady Saúdských Arabů ale rostou, takže ti si letos půjčují dvakrát až třikrát víc peněz než v loňském roce. Čistky v podnikatelských kruzích i v královských kruzích navíc neskončily, ani tvrdé potírání opozice. Čtvrtým rokem pokračuje válka v Jemenu, která stojí nemalé peníze.

„IPO Aramka měla být příkladem nové globální úrovně transparentnosti. Protože se toho tolik děje a tak málo se k tomu řeklo, vypadá to možná tak, že se v transparentnosti horší,“ sdělil podle Reuters nejmenovaný západní diplomat.

Podle některých bankéřů je ale reformní program rozsáhlejší a k dalším změnám může ještě dojít.

Faktem je, že od roku 2016, kdy se o plánech na IPO Aramka veřejnost dozvěděla poprvé, se vládě vede nepoměrně lépe. Ropa tehdy stála 35 dolarů za barel (teď je na více než dvojnásobku) a Rijád zoufale potřeboval hotovost. Od té doby se ale rozpočtový schodek razantně zmenšil. Mezinárodní měnový fond dokonce odhaduje, že letos se jej podaří stlačit pod 5 procent velikosti ekonomiky, což by se stalo poprvé od spektakulárního propadu trhu s ropou. Loni činil 9,3 procenta.

Společnosti MSCI a FTSE Russell se letos rozhodly přidat Saúdskou Arábii do svých akciových indexů rozvíjejících se trhů. V příštím roce tak království může počítat s tím, že do něj ze zahraničí přiteče kapitál minimálně 20 miliard dolarů. I bez IPO.

Úřady kromě toho pomalu připravují reformy, které mají přilákat přímé investice ze zahraničí. V červenci se objevil návrh pravidel na fungování partnerství mezi státem a soukromými firmami na vybudování infrastruktury. Ambiciózně podle některých hlasů vypadá další plán, totiž prodat v následujících letech státní majetek za zhruba 200 miliard dolarů. Teď, když je projekt IPO Aramka zmražený, by ale menší privatizace mohly dostat více prostoru.

„IPO měl vždycky velkou symbolickou hodnotu, zbytek saúdské ekonomiky by ale příliš nezasáhl,“ uvedl Steffen Hertog, expert na Saúdskou Arábii z prestižní londýnské školy London School Economics and Political Science. Jeho slova potvrzuje i nejnovější sdělení MMF: „Aramco je jednou částí reforem, je tu ale spousta jiných reforem, které se posouvají kupředu,“ uvedl podle agentury Bloomberg Tim Callen, šéf mise MMF pro Saúdskou Arábii.

Autor článku: Jana Knechtlová