Alternativní využití blockchainu

233x přečteno

O blockchainu se nejčastěji hovoří jako o distribuované databázi, v níž jsou navždy uloženy veškeré záznamy, které jsme do ní vložili. Ještě lepší analogie je ale nekonečná kniha účetních záznamů. Ani jeden z těchto popisů však zdaleka nevysvětluje, proč je blockchain tak jedinečný. Blockchain vlastně ani není tak úplně novou revoluční technologií, jak by se mohlo z míry nadužívání termínu někdy zdát. Všechny prvky, které využívá, tedy internet, kryptografie a přenosový protokol, jsou tu s námi již desítky let (kryptografie dokonce mnohem déle). Revoluční na blockchainu nejsou technologie samotné, ale především způsob, jakým přistupuje k jejich využití.

Blockchain představuje velmi specifickou formu databáze. Je distribuovaná, nemá centrálního správce, může ji číst kdokoli, ale zapisovat do ní lze jen na základě konsenzu. Ten vzniká v rámci veřejného blockchainu prostřednictvím na zdroje náročného hlasování, které provádějí přímo jeho uživatelé. Ti jsou následně za svoji aktivitu odměňováni unikátními tokeny (kryptoměnami). Na rozdíl od tradičních databází nelze také jednou v blockchainu uložená data měnit.

Co před blockchainem nebylo možné 

Tím, že blockchain uchovává celou transakční historii, umožnil dvě důležité věci. Za prvé dovolil, aby poprvé v historii výpočetní techniky mohla existovat data, která jsou jedinečná (v blockchainu taková data reprezentují kryptoměny). Tím byl vyřešen problém takzvané dvojité útraty. Protože lze digitální data snadno kopírovat, existovalo až do vynálezu blockchainu vždy oprávněné riziko, že se nějaká nepoctivá strana pokusí zaplatit stejným digitálním aktivem dvakrát. S uloženou historií veškerých pohybů tokenu, kterou si může kdokoli kdykoli zkontrolovat, to však již není prakticky možné. 

Vyřešení problému dvojité útraty pak umožnilo dvěma stranám, které si vzájemně nedůvěřují, provádět mezi sebou bezpečnou cestou transakce, aniž by k tomu potřebovaly dalšího prostředníka (notáře, zúčtovací banky, správce databáze). S absencí prostředníka také odpadlo jedno centrální zranitelné místo v systému, na které se vyplatilo soustředit většinu útoků. Transakce prováděné pomocí blockchainu díky absenci prostředníka nejsou navíc napadnutelné ani prostřednictvím cenzury. Pro účastníky tak odpadá například riziko podobné situace, jaké jsme byli svědky v tradičním finančním světě v roce 2010, kdy společnosti Visa, MasterCard a PayPal začaly blokovat dárcovské příspěvky na účty Wikileaks. Oproti tradičním databázím běžícím na centrálním serveru blockchain přináší i další výhody, netrpí například výpadky z důvodu údržby sítě, vypadlého proudu atd.

Kde lze blockchain využít

Blockchain ale oproti klasickým databázím neskýtá jen samé výhody. Je například mnohem pomalejší a nákladnější na provoz, a tak jeho nasazení dává smysl zejména tam, kde z nějakého důvodu nemůžeme plně důvěřovat zprostředkující autoritě. Využití na druhé straně zdaleka přesahuje finanční sféru, která bývá nejčastěji uváděna jako typický příklad takové aplikace. Decentralizovaný konsenzus umožnil vytvářet mnohem robustnější systémy všude tam, kde pracujeme s vlastnictvím, a také v atestačních úlohách.

„Blockchainové technologie mají budoucí místo primárně ve vysoce automatizovaném řízení hierarchických procesů. Tak jako roboti nahradí dělníky, blockchain může efektivně nahrazovat úředníky. Bitcoin nejsou peníze, je to řídící signál. Po provedení transakce vám automat například načepuje pivo. Činnost „transakce“ (platba) a „načepování piva“ se provede v jediném neoddělitelném taktu (sic!). Takto pak můžeme definovat jakýkoliv výrobní či obchodní postup nebo sérii na sebe navazujících postupů. Tento hierarchický princip je již dnes aplikován v hierarchicky deterministických hardwarových kryptoměnových peněženkách. Teoreticky by tak stačilo napojit současné firemní řídící postupy na strukturu takové peněženky a management firmy si může spokojeně odejít užívat zaslouženého důchodu,“ přibližuje potenciál této technologie blockchainový specialista a mechatronický designér Andrej Cabaj.

Tím se dostáváme k další zajímavé vlastnosti blockchainu a kryptoměn – chytrým kontraktům. Jakákoli lidská smlouva, kterou lze převést do podoby algoritmu, může být dnes spravována prostřednictvím blockchainu. Ten pak dohlíží na její automatické vykonávání. Pokud se například příliš zpozdíte s platbou splátky za automobil, nenaskočí vám již třeba motor (až do doplacení dluhu). Vedle inteligentních smluv a chytré správy vlastnictví nalezne tento mechanismus uplatnění například ve správě digitálních práv, v dodavatelských řetězcích nebo ve správě registrů nemovitostí.  

Decentralizovaná a sdílená kontrola

Sdílená kontrola záznamů umožňuje soupeřícím stranám spolupracovat k oboustranné spokojenosti. Toho využívají například Open Music Initiative nebo Ujo Music. Jde o blockchainové projekty, které zjednodušují hlídání práv a kompenzace hudebníkům a držitelům práv k hudebním nahrávkám. Blockchainová řešení mohou také významně snižovat napětí a mocenské třenice například při vytváření oborového konsorcia. Toho pro změnu využilo bankovní konsorcium R3, které dnes sjednocuje 43 soupeřících bankovních domů.

Pokud je síť decentralizovaná a dostatečně otevřená, zbývá již jen krůček (dostatečný síťový efekt), aby se stala novou veřejnou službou, podobně jako se to stalo internetu a WWW. Pro příklady nemusíme chodit daleko, bitcoin jako „internetové peníze“, Ethereum jako decentralizovaný světový superpočítač nebo třeba IPFS (InterPlanetary File System) jako ukázka decentralizovaného souborového systému. Blockchain také může zajišťovat interoperabilitu jinak nespolupracujících protokolů. Příkladem takové technologie je třeba ILP (Interledger Protocol), který umožňuje posílání plateb napříč různými blockchainy, nebo dokonce i venkovními databázemi třetích stran (například platba bitcoinem ven na SWIFT).

Jak využít nezfalšovatelnost a neměnitelnost

Zapsat data do (veřejného) blockchainu je podobné jako vytesat je do kamene nebo jako když pravěká vážka zůstane uvězněná v kusu jantaru – obojí je tam už víceméně navždy. To je užitečné, například pokud jde o zápisy v katastru nemovitostí (projekty typu BenBen, Bitfury, Velox.re), které umožňují eliminovat podvody (neoprávněné nakládání s nemovitostmi, zpronevěry finančních záloh – platbu je možné zahrnout rovnou do smart kontraktu) a snížit celkové náklady na zápis a provoz databáze. Akademické certifikáty uložené v blockchainu jsou pro změnu snadno ověřitelné a trvalé (není třeba vystavovat úředně potvrzené kopie jako v případě ztráty papírové verze). Další aplikací jsou například efektivnější finanční audity, prověřování autenticity a sdílení práv k autorským a uměleckým dílům (projekt Ascribe) nebo třeba sledování původu retailového zboží. Příkladem může být platforma Provenance, která umožňuje zjistit, odkud pocházejí jednotlivé potraviny nebo jejich součásti.

Velmi slibným novým trhem, který byl vynálezem blockchainu umožněn, jsou také decentralizované předpovědi. Řešení na nich postavená umožňují zcela necenzurovaně předpovídat události a odměňovat ty, kdo je předpověděli (nebo si na ně prostě vsadili). Příkladem takového trhu s předpověďmi je třeba Augur, což je open-source, decentralizovaná predikční platforma postavená na smart kontraktech blockchainu Ethereum. Trhy s decentralizovanými předpověďmi nicméně zatím budí také řadu etických obav.

Pokud víme, že jsou záznamy trvalé a nezfalšovatelné, otevírají se nám také úplně nové možnosti práce s našimi aktivy. Výhody jsou zde podobné jako při vedení podvojného účetnictví – větší pořádek a výrazně menší šance se dopustit nějaké chyby. O takovou aplikaci blockchainu se v energetické oblasti pokoušejí společnosti RWE a EEX s projektem Grid Singularity. Dalším zajímavým příkladem je projekt The Brooklyn Microgrid, který zprostředkovává automatizovaný a přímý nákup a prodej energie ze solárních panelů na rezidenčních budovách.

*Článek byl publikován v květnovém čísle magazínu KPMG Česká republika Marwick

Autor: Marwick