„Každé aktivum se může stát nafouknutou bublinou. Lidé jej kupují, protože očekávají, že jiní v budoucnu zaplatí ještě vyšší cenu. Tím se roztáčí spirála a ti, kteří nakoupili včas, realizují zisky. Je to stejné jako včasní investoři do Ponzi schémat, kteří ve správnou chvíli vystoupili z rozjetého vlaku,“ píše Danielsson. U akcií a dluhopisů přitom hodnota spočívá v očekávaných peněžních příjmech, které by měly generovat. Jiná aktiva ale mají hodnotu jen proto, že doufáme, že v budoucnu se budou prodávat za vyšší ceny.

Do této druhé kategorie patří například známky, ale v principu i běžné peníze. U nich očekáváme, že si svou hodnotu zachovají, protože o ní budou řádně pečovat centrální banky a vlády. Jak je to ale s kryptoměnami? Jejich zastánci je většinou považují za novou formu peněz a v tom nejlepším scénáři by úplně nahradily tradiční oběživo. Jakou hodnotu by pak měly? Závisí hlavně na tom, čemu říkáme peníze. Předpokládejme, že jde o M1, tedy tištěné peníze a krátkodobá depozita.

Celková hodnota M1 v zemích G20 představuje 31 bilionů dolarů, celková hodnota kryptoměn nyní dosahuje 235 miliard (bitcoin z toho představuje 131 miliard dolarů). Pokud by kryptoměny plně nahradily M1, jejich hodnota by vzrostla asi stokrát. Pokud by k ničemu takovému nedošlo, musela by jejich hodnota klesnout logicky k nule. Máme tu tedy rozhraní možné budoucí návratnosti kryptoměn. Bitcoin se už nyní k určitým transakcím používá, centrální banky mohou držet kryptoměny jako rezervy, může je začít používat Amazon.

Podle Danielssona je ale střední scénář rozšíření kryptoměn nepravděpodobný. Lidé totiž nadále budou chtít brát mzdy ve stejné měně, v jaké platí za rohlíky či u kadeřníka. Nebudou chtít dostávat mzdu v dolarech, v jednom obchodě platit bitcoinem a ve druhém jinou digitální měnou. Kryptoměny tak budou buď naprostým úspěchem, nebo propadákem (velkou roli bude přitom hrát vláda). V tuto chvíli jsou přitom jejich výhody nad tradičními penězi minimální.

Předpokládejme však, že kryptoměny budou nakonec výhodnější a stanou se používanou formou peněz. Vydělají na tom jejich současní investoři a držitelé? Těžko, protože pokud by k tomu došlo, dojde k nahrazení 31 bilionů dolarů oběživa a vlády podle ekonoma nepřipustí, aby na tom vydělalo „pár spekulantů“. Nabídka peněz navíc musí být flexibilní a tudíž pod kontrolou vlády. Pokud by se oběživem stal jen bitcoin s pevně daným objemem, v ekonomice by rostly deflační tlaky a vznikaly by zbytečné ztráty.

Ekonom poukazuje i na to, že kryptoměny jsou jako investice asi pětkrát rizikovější než akcie a ti, kteří na nich doposud vydělali, měli spíše štěstí, než aby těžili z nějakého fundamentálního posílení ceny. „Hovořím se zastánci kryptoměn a čtu jejich úvahy. Mám proto stále silnější pocit, že jejich motivací není racionální analýza, ale téměř náboženský zápal a víra, že kryptoměny změní svět a oni díky nim hodně, hodně zbohatnou. Jakýkoliv protinázor je ihned považován za falešný. Kryptoměny se staly novým náboženstvím, kultem a mizernou investicí,“ tvrdí Danielsson.

Zdroj: VoxEU