Za prvé, výběr konkrétních akcií. Právě na něj se zaměřuje zřejmě většina investorů a médií a jde o výživné téma. „Není pochyb o tom, že ti, kteří jsou ve vybírání akcií lepší, budou realizovat vyšší návratnost. Nejde ale o jediný faktor a úspěšnost v této oblasti může být eliminována neúspěchem v oblastech dalších,“ varuje Ritholtz. 

Za druhé, náklady a výdaje. Mezi ně nepatří pouze náklady spojené s exekucí obchodů, ale i daně. I malé rozdíly tu v dlouhém období mohou vést k velkým rozdílům v návratnosti. 

Za třetí, alokace aktiv v portfoliu. Akademické studie podle Ritholtze opakovaně ukazují, že právě složení portfolia je důležitější než výběr konkrétních akcií. A lze to demonstrovat i na konkrétním případu: Investor může mít výbornou schopnost vybírat ty správné akcie, pokud ale akcie tvoří jen 20 % jeho celkového portfolia, s celkovou návratností tato jeho přednost moc nezahýbe. 

Za čtvrté, valuace. Ty se budou během vašeho života měnit podle toho, jak se na trhu pere býk s medvědem. Pro skutečně dlouhodobého investora ale nejsou valuace faktorem, nad kterým by měl velkou moc. „Představte si, že trh se propadne před obdobím, kdy spoříte a investujete nejvíce. To je dobrá zpráva, protože z tohoto propadu byste měli dlouhodobě těžit. Smůlu měli naopak například ti, kteří začali peníze ze svých investic čerpat poté, co praskla technologická bublina,“ píše Ritholtz. 

Za páté, vaše celoživotní návratnost investic bude nevyhnutelně ovlivněna tím, jak brzy s investicemi začnete a jak dlouho budete žít a investovat. Zatímco délka života je do značné míry dána prostým štěstím, to, kdy začnete investovat, je čistě na vás. 

Za šesté, pokora a ochota učit se. „Všichni jsme byli začátečníci, každý dělá chyby a platí to i o lidech jako Warren Buffet a Jack Bogle. Otázkou je, jak rychle dovedeme přijít na své chyby. Přílišné sebevědomí a nafouknuté ego jsou významnou překážkou. Čím dříve se poučíme, tím lepší bude naše investiční portfolio,“ radí Ritholtz. 

Za sedmé, chování a disciplína. Podle Ritholtze je právě chování investora pod tlakem klíčovým faktorem rozhodujícím o dlouhodobé návratnosti. „Vidíme to zas a znovu. Investoři jsou sami sobě tím největším nepřítelem a v průměru se chovají tak, že si zhoršují vlastní návratnost. Disciplína je přitom faktorem, který je (nebo by alespoň měl být) tím, co mají pod svou kontrolou,“ píše Ritholtz. A nakonec zmiňuje i vliv štěstí už proto, že „někdy nejde dost dobře rozlišit, kdy slavíme úspěch díky našim dovednostem, nebo prostě díky tomu, že nám osud přál“.

Zdroj: Bloomberg