Pravděpodobnostní pohled na investování

498x přečteno

Druhou přednášku letního semestru měl pan Miron Zelina, ředitel divize privátního bankovnictví Privatbanky. Na jeho přístupu k investování se odráží studium matematiky.

Hned na úvod na příkladu hazardních her demonstroval vcelku jednoduchou filosofii, kterou už ale není tak jednoduché uplatnit. Jedná se koncept očekávané hodnoty (expected value - EV), která je právě u hazardních her záporná. Jinými slovy – je možné jednorázově vyhrát peníze na automatech, ale dlouhodobě je to činnost se zápornou EV, jelikož pravděpodobnost je samozřejmě na straně zřizovatele.

Chování na trzích rozděluje do tří kategorií: investování, spekulace a hazard. Důležité je, aby člověk věděl, ve které kategorii se nachází. Nejhorší možností je hazardovat a považovat to za investování. Podle pana Zeliny je investice takové umístění peněz, při kterém racionálně očekávám, že přinese jejich reálné zhodnocení v předem určeném investičním horizontu. Odhaduje, že kolem 90 % finančního majetku domácností v ČR a SR tuto definici nesplňuje. Občas prý také provádí spekulace, ale neměly by představovat více jak 10 % portfolia a člověk si musí být vědom, do čeho jde. Hazardu se vyhýbá a doporučil by to i ostatním, protože oproti investování tu zákon velkých čísel hraje v neprospěch „investora“. Je pěkný pocit vytočit nějaký pěkný násobek v ruletě, ale ten pocit a adrenalin si od casina kupujeme v podobě záporné EV, respektive máme očekávanou ztrátu. Hazardem převlečeným za investování jsou binární opce, které díky líbivému marketingu a používání burzovní terminologie lákají lidi k falešnému investování. Opět máme očekávanou ztrátu.

Řekli jsme si i pár nástrah, které můžou investory překvapit při investování do dluhopisů. Ty jsou považovány za bezpečnou, konzervativní investici, která nebude mít velké výchylky v hodnotě ani na jednu stranu, pokud se bavíme o investičním stupni. Kreditní riziko tedy bude malé, ale dnes to platí více než kdy jindy, že je potřeba dát si pozor na úrokové riziko, které dokáže s hodnotou výrazně zahýbat. U high yield dluhopisů je zase potřeba ohlídat si yield to maturity, pokud zjistíme, že dluhopisové ETF, které drží high yield dluhopisy má YTM v průměru 2,78 % (případ EUNW), investor si musí uvědomit, že něco je špatně. Takový výnos totiž vůbec neodpovídá rizikovosti těchto cenných papírů. U strukturovaných produktů je nutné pochopit funkcionalitu a určit pravděpodobnost všech scénářů, pak můžeme zjistit EV. Člověk se ale musí ubránit svodům vysokých čísel potenciálního zhodnocení. Banky je rády prodávají, protože lze garantovat solidní výnos, ovšem za určitých podmínek, jejichž realističnost si klient často neuvědomuje. Ohledně akcií je pan Zelina příznivec diverzifikovaného portfolia s delším investičním horizontem. Krátkodobé pohyby akcií má za náhodnou procházku. Tím že firmy jsou v průměru ziskové, roste produktivita práce a máme inflaci a kapitalismus, bere dlouhodobou investicí do akcií jako přirozenou ochranu proti inflaci.

Na otázku, zda být v akciích i při současných valuacích odpovídá, že pokud by si byl na 100 % jistý, že půjdou dolů, prodá. Křišťálovou kouli ale nemá, tudíž akcie nezatracuje. Podle pana Zeliny dává smysl, aby mladý člověk byl až z 50 % v akciích i při současných valuacích. Historie totiž ukazuje, že je jen otázkou času, kdy vytvoří nové maximum, přestože hodnota kolísá.