Budoucnost dopravy: Auta ve vzduchu i bez řidiče

479x přečteno

Data už rychle přemisťovat umíme, doprava je podle vizionářů další „big thing“. Lídři v inovačních technologiích o tom debatovali na konferenci Future Port Prague. Současné dopravní prostředky jsou podle nich neefektivní, neekologické a navíc nebezpečné. V budoucnu by je mohla nahradit auta na alternativní pohon či kapsle cestující tunelem.

Vodík předčí baterie

Do současnosti nejoblíbenější dieselové motory zažívají úpadek, experti se shodují, že jsou neudržitelné. Polovina šéfů automobilek vidí hlavní trend v elektromobilech, celých 78 procent jich ale také věří, že baterii předčí vodíkový palivový článek. A to hlavně proto, že dotankování vodíkových aut je rychlejší, nemusíte čekat desítky minut, než se vám dobije elektromobil. Vyplynulo to z osmnáctého ročníku průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey, jehož se zúčastnilo bezmála tisíc výkonných manažerů ze 42 zemí včetně České republiky.

Po dvaceti letech vývoje představila Toyota na konferenci Future Port Prague svůj první sériově vyráběný vůz na vodík – Mirai. Vyzdvihuje, že natankujete za tři minuty a ujedete s ním až 500 kilometrů. Pohání jej elektromotor, který využívá proud vyráběný chemickou reakcí vodíku a kyslíku v palivovém článku. Jediné, co toto auto vypouští do ovzduší, je vodní pára. Stále ale zůstává problém s nedostatkem čerpacích stanic – v Česku je jen jediná v Neratovicích, kde je však možné natankovat jen polovinu nádrže. Stále více evropských států už výstavbu vodíkových čerpacích stanic plánuje.

Místo nabíjení rychlovýměna baterie

Odpovědí na skepticismus vůči elektromobilům kvůli dlouhé době jejich dobíjení může být výměnná stanice BattSwap, s níž přišel český podnikatel Radek Janků. „Je třeba si přiznat, že elektromobily, jak je dnes známe, jsou úplně k ničemu. Nikomu z nás se nechce nabíjet hodinu nebo dvacet minut. Já jsem zvyklý dotankovat do pěti minut na tisíc kilometrů,“ nebojí se říci Janků, přestože patří mezi největší fanoušky elektromobilů. Pochází z Dejvic a vadilo mu, jak se tamtudy každý den valí mnoho hlučných a smradlavých aut z předměstí do Prahy. „Bylo mi jasné, že k propagaci elektromobilismu je potřeba ho udělat především levnější a dostupnější. Dva roky na tom tvrdě makáme a výsledkem je, že jsme se nedávno dostali mezi deset nejlepších automotive firem v Silicon Valley. Stojíme tak po boku spoluzakladatele slavné Tesly Martina Eberharda,“ vyprávěl na konferenci Future Port Prague Janků. Jeho automatický bezobslužný systém dokáže za 30 vteřin vyměnit vybitou baterii za nabitou, aniž by řidič vystoupil z auta. Prázdné baterie se na místě dobíjejí pro další použití. „Navíc je naše stanice plně mobilní, postavíte ji za tři hodiny,“ upozorňuje Janků.

Kapslí z Brna do Prahy

Dostat se z Prahy do Brna za 10 až 12 minut už za několik let nemusí být úkol z žánru sci-fi. Primátor Brna Petr Vokřál letos v lednu podepsal memorandum se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která by to mohla umožnit. Do tří let chce firma sestavit trubku, v níž přepraví první cestující. Hyperloop funguje na principu magnetické levitace. „Kapsle cestující tunelem by měla dosahovat rychlosti až 1 200 kilometrů za hodinu, vejít se do ní má až 40 cestujících,“ uvedl na konferenci spoluzakladatel HTT Bibop G. Gresta. Denně by zvládla přepravit až 164 tisíc cestujících. „Hyperloop ale není o rychlosti, je o efektivitě. Ta je důležitá pro naši planetu,“ zdůraznil Gresta. Kapsle bude brzděním produkovat energii, kombinací dalších faktorů by měla zvládnout vyrobit dostatek elektřiny na svůj provoz.

S modelem kapslového dopravního prostředku přišel vizionář Elon Musk a v roce 2013 ho dal k dispozici pro další vývoj. Brno nyní pracuje na studii proveditelnosti, aby se mohlo zařadit mezi metropole, jako je Bratislava nebo Abú Dhabí, které mohou mít v budoucím dopravním systému svou zastávku. Výstavba hyperloopu vyjde podle Gresta mnohem levněji než stavba vysokorychlostní tratě, největší překážkou jeho spuštění jsou ale zákony. Ve světě zatím neexistují takové, které by provoz vizionářského dopravního prostředku povolily.

Autobus bez řidiče, děti bez řidičáku

Většina kluků se těší na osmnácté narozeniny nejen kvůli tomu, že budou moci pít legálně alkohol, ale také získají oprávnění řídit auto. Podle automobilového designéra z Tesla Motors Otto Fabriho už ale tohle naše děti za několik let nezažijí. „Auta budou jezdit bez řidiče. Jistě, bude ještě možné si vybrat, dnes se také jezdí na koni, ale není to každodenní způsob dopravy,“ předpovídá Fabri. Samořiditelná auta se v současnosti stále testují, jejich rozšíření brání hlavně zákony, které by je pustily na silnice. A také zbývá vyřešit, jak se bude umělá inteligence chovat v případě hrozící nehody. Pokud autu řízenému robotem vběhne do cesty malé dítě, strhne volant do protisměru, což by znamenalo smrt pro něj a protijedoucího, nebo pojede dál? „To jsou všechno morální a etická rozhodnutí, která musí učinit vývojáři umělé inteligence či politici, ne my z automobilového průmyslu,“ říká Fabri. Až se tak stane, pak podle něj může trvat zhruba deset let, než se obmění polovina vozového parku za samořiditelná auta.

Na Future Port Prague představila společnost Navya také samořiditelný autobus, který se nyní testuje na silnicích v USA. V listopadu měl první nehodu, kterou však nezavinil autobus, ale kamion, co ho přehlédl.

Létající auto

První pokus o sestrojení létajícího auta učinil už zakladatel legendární automobilky Henry Ford v roce 1917. Auta vznášející se ve vzduchu běžně figurují ve filmech z budoucnosti, spoluzakladatel slovenské firmy AeroMobil Juraj Vaculík se rozhodl, že takové auto skutečně sestrojí. „Uvědomil jsem si to při cestě po dálnici D1. Umíme přesouvat terabyty dat v milisekundách, ale naše osobní doprava je stále komplikovanější,“ míní. Vyrobit takový vůz však není snadné, protože musí splňovat parametry letadla, které je lehké, úzké a aerodynamické, a zároveň auta, jež má být spíš těžší, aby bylo stabilní. „Zkombinovat to legislativně a technologicky je nesmírně komplikované,“ přiznává. Jejich AeroMobil 4.0 má místo volantu knipl, prostor řidiče vypadá jako kabina pilota a celý je zaoblený, nemá žádné ostré hrany.

Firma AeroMobil vznikla v roce 2010, začínali v podstatě v garáži. První vzorové auto postavili za deset měsíců v týmu 12 lidí. Druhý prototyp jim trvalo sestrojit dva roky. „Splňuje ale veškerou legislativu, máme za sebou tým respektovaných inženýrů ze slavných společností, jako je McLaren či Aston Martin,“ uvádí Vaculík. Slibuje, že už brzy představí limitovanou edici 500 kusů aut s křídly, která se budou umět vznést do vzduchu, když to bude výhodnější. Pro řízení takového vozu bude nutné mít řidičský průkaz i pilotní licenci.

 

Autor: Marwick