PostFinance je podle deníku Financial Times pátou největší bankou v zemi a jedná o celkem průlomové rozhodnutí – až doteď se k podobnému kroku odhodlaly pouze malé privátní banky a z těch větších pouze UBS a Credit Suisse, a to jen u těch skutečně nejbohatších klientů. I když se PostFinance dušuje, že poplatky se dotknou minimálního počtu jejích zákazníku, je nutné připomenout, že ve Švýcarsku má na účtu přes milión až desetina všech domácností.

Negativní úroky už nějakou dobu trápí švýcarské firmy, které proto i bez úlev, jež byly nedávno zrušeny, raději platí daně dříve, než musí.

Švýcarská centrální banka totiž už na začátku roku 2015 posunula úrokové sazby pod nulu na -0,75 procenta, čímž oslabuje švýcarský frank oproti euru a chrání tak konkurenceschopnost místních exportérů. Banka tak reagovala na uvolněnou politiku Evropské centrální banky, která motivovala evropské investory nakupovat ve velkém švýcarskou měnu.

Tato nekonvenční měnová politika má teoreticky donutit banky více půjčovat a podpořit tak investice a v konečném důsledku i celou ekonomiku. Může však mít i takový dopad, že lidé peníze z bank stáhnou a nechají si hotovost, lidově řečeno, raději "pod polštářem."

Posledních pět let: švýcarský frank a průměr cílového rozmezí tříměsíční sazby LIBOR, jednoho z hlavních nástrojů měnové politiky Švýcarské národní banky - negativní depozitní sazba byla zavedena na začátku roku 2015.

Zdroj: Bloomberg