Zakončení letního semestru přednáškou o FOREXu s Janem Čermákem

1159x přečteno

Letní semestr jsme zakončili s Janem Čermákem z ČSOB přednáškou o FOREXu a příčinách současné volatility na trzích.

Podle slov pana Čermáka klienti často žádají jednoznačné a jasné příběhy, proč trh šel daným směrem. Bohužel realita nebývá tak jednoduchá, ale lidé mají rádi jednoduché kauzality a pak mají pocit, že trhu dokonale rozumí. Příklad takového příběhu je Goldman Sachs a jejich BRICS. Díky svému renomé v investičním světě dokázali strhnout silný příliv kapitálu do zemí BRICS, ale dnes vidíme, že se vítr obrací. Indii se vcelku daří, ale Čína je jeden velký otazník.

Měny jsme si rozdělili do 4 skupin. První skupina jsou Majors, což je např. dolar, libra. Jedná se o silné vyspělé ekonomiky a devizové trhy jsou vysoce likvidní. Další kategorií jsou komoditní měny jako australský a kanadský dolar. Ty vykazují poměrně silnou korelaci s komoditami, hlavně s ropou. Třetí skupinou jsou emerging markets, kam patří i česká koruna, i když není úplně typický příklad. Poslední kategorií jsou low yield měny, které nesou záporný úrok a v současné době je to např. euro nebo švýcarský frank.

V další části přednášky jsme se věnovali aktuálním tématům, která rezonují na devizových trzích. Asi nejostřeji sledovaná je diference monetární politiky ECB a FEDu. Komentáře představitelů centrálních bank hrají na trzích důležitou roli a dokáží s kurzem silně zahýbat. Pokud jsou očekávání trhu odlišná od stanoviska centrální banky, dochází ke skokovým změnám kurzů. Není to tak dávno, co se mluvilo o paritě, ale to je podle pana Čermáka v současnosti a blízké době vysoce nepravděpodobné. Férový kurz eurodolaru se pohybuje někde mezi 1,15 – 1,20. Další žhavé téma je Brexit, který vyvolává velkou nervozitu. Průzkumy jsou velmi vyrovnané a trhy to ví. Hodně ekonomů a analytiků se předhání v předpovídání dopadů případného vystoupení z EU, čísla jsou ale často postavená na vodě, nicméně velký mediální zájem nervozitu jen zvyšuje. Ta se také podepsala na šířce intervalu odhadů analytiků pro libru po případném výstupu. Zmíněno bylo i Japonsko, které je důkazem toho, jak drastické zvyšování peněžní zásoby nemusí vést k vyšší inflaci. Japonský jen také silně ovlivňuje Bank of Japan, která masivně intervenuje a úrokové míry stlačila do záporu. Nedávno jsme tu byli svědkem toho, jak centrální banka dokáže investory zaskočit. Zakomponované očekávání dalšího uvolňování měnové politiky očividně zaskočilo vyjádření, že nedojde k navýšení odkupu aktiv a došlo ke skokovému posílení. Výrazným aktuálním tématem je i ropa a s ní i rubl, který vykazuje korelaci kolem 90%. Pokud bychom chtěli obchodovat rubl, stačí vědět, kam půjde ropa. Problém je v tom, že ropa je extrémně volatilní a je těžké ji odhadovat. Je nutno dobře znát fundamenty a strukturu trhu.

Na konci nás pan Čermák varoval, že existují dvě skupiny analytiků. Jedni jsou ježci a druzí lišky. Ježci jsou přesvědčiví, mají jasné a utříbené názory, vystupují suverénně, ale často mívají horší track record. Lišky na druhou stranu nemají takové sebevědomí, možná se i trochu podceňují. Nejsou tak vidět, své analýzy nepovažují za dokonalé a stále si je snaží vylepšovat a i to je nejspíš příčina toho, že mají kvalitnější výstupy.

Padl zajímavý dotaz, proč nefunguje kvantitativní uvolňování. Problém je v tom, že nerostou mzdy, spoří se a není poptávková inflace. QE zvyšuje cenu aktiv, ale úplně neovlivní běžné spotřební zboží. V té souvislosti byl zmíněn i nekonvenční nástroj měnové politiky a to helicopter money. Což by podle pana Čermáka nějakou inflaci vyvolat mohlo, protože by se peníze opravdu dostaly přímo k lidem.

Autor: redakce