Česko vs. Slovensko 7. díl - Trh práce

4170x přečteno

Česko a Slovensko, dvě země, které zažily léta společného vývoje, ale taky léta vzájemné rivality, a to nejen té hokejové, na ledové ploše.V seriálu Česko vs. Slovensko nás především zajímá hlavně ekonomické srovnání zemí. Jak si na tom stojí z hlediska základních makroekonomických ukazatelů? Která země je výkonnější? Jak si Česká a Slovenská ekonomika vedla v minulosti? A jak si povedou v budoucnosti? V seriálu klubu investorů si postupně zodpovídáme všechny otázky. Dnešní díl je věnovaný trhu práce.

Česká republika si z hlediska nezaměstnanosti stojí relativně dobře. V roce 2013 byla nezaměstnanost v ČR na úrovni 7 % a nacházela se pod úrovní průměrné míry nezaměstnanosti v zemích EU, kde dosahovala míra nezaměstnanosti 10,8 % a i pod úrovní průměrné míry nezaměstnanosti v zemích OECD, která za rok 2013 dosáhla výše 7,9 %. Průměrná míra nezaměstnanosti za sledované období 2003 – 2013 je 6,9 % tzn., že krize sice způsobila nárůst nezaměstnanosti z roku 2008 na rok 2009 o 2,3 % na 6,7 %, ale i tak se nezaměstnanost zatím nacházela pod průměrem za sledované období. 7% nezaměstnanost v roce 2013, souvisí z již zmiňovanou (viz 3. díl) recesní mezerou, díky níž je trh pod úrovní potencionálního produktu a tedy i nezaměstnanost se nachází pod přirozenou úrovní.

Slovenská republika si oproti České republice vede o poznání hůře. Nezaměstnanost na Slovensku za rok 2013 dosáhla 14,2 % a nachází se tak nad úrovní průměrné nezaměstnanosti v EU a ještě většího rozdílu dosahuje ve vztahu k míře nezaměstnanosti v zemích OECD a ČR. Průměrná míra nezaměstnanosti na Slovensku za sledované období 2003 – 2013 dosáhla 14,1 %, tzn., že Slovensko má v současné době o 0,1 % vyšší nezaměstnanost, než je průměrná nezaměstnanost za sledované období. Slovensko se stejně jako Česko nachází pod hranicí potencionálního produktu a pod přirozenou mírou nezaměstnanosti.

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat OECD

Neméně závažný problémem dnešní doby je narůstající nezaměstnanost mladých (15- 24 let), kteří si v krizových létech jen obtížně shánějí práci. Míra nezaměstnanosti mladých je alarmující hlavně na Slovensku, kde za rok 2012 dosáhla 34 % a Slovensko se tím zařadilo na 5. místo s největší nezaměstnaností mladých v rámci zemí OECD. Před Slovenskem se nachází už jen Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie.

Nezaměstnanost mladých v ČR dosáhla 19,5 %, což je horší výsledek než průměrný výsledek OECD, ale v rámci EU je na tom Česko pořád dobře.

Právě krizová léta nejvíc ztěžují uchycení mladých lidí na trhu práce, což jde ostatně vidět nejvíce na příkladu Slovenska, kde nezaměstnanost mladých po propuknutí krize porostla téměř o 10 %. Mladí lidé nemůžou sehnat práci a po čase se tak můžou stát dlouhodobě nezaměstnaní (více jak 1 rok). Dlouhodobá nezaměstnanost je palčivým a občas podceňovaným problém. Lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jsou často frustrování a ztrácejí motivaci hledat si práci a v očích zaměstnavatelů se stávají nezaměstnatelní. 63,7 % z nezaměstnaných lidí na Slovensku v roce 2012 tvořili dlouhodobě nezaměstnaní, v ČR je to 43,4 %. V ČR i SR je vyšší dlouhodobá nezaměstnanost, než je průměr OECD 34,3 % i EU 41,7 % Pro obě země to představuje nemalý problém.

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z OECD

Dlouhodobá nezaměstnanost spolu s nezaměstnanosti mladých je největší komplikací, jak českého, tak slovenského trhu práce, ale ten slovenský trápí daleko víc. Vlády obou zemí by se měli snažit udělat pracovní trh dané země daleko více flexibilnější. Měly by omezovat sociální štědrost států a podpořit například tvorbu pracovních míst v podobě zkrácených úvazků, což se osvědčilo například ve Švýcarsku a mohlo by to celkově prospět ekonomikám daných zemí.

Předchozí díl: Česko vs. Slovensko 6. díl - Inflace

Další díl: Česko vs. Slovensko 8. díl - Vnější rovnováha

Líbí se Vám naše články? Podpořte nás.

Autor: