Škola investování 3: Burzovní systém

6631x přečteno

Burzovní systém je souhrnem složek, které lze vypozorovat na každé burze. Tyto složky jsou dány tradicí i legislativou. Patří sem burzovní publikum, burzovní příkazy, předmět obchodování, vypořádání obchodů, druhy obchodů, burzovní informace, obchodní systém, regulace a dohled.

Burzovní publikum

Burzovní publikum představují účastníci burzy, kterými mohou být pouze členové a poté subjekty, které mají povolení účastnit se obchodování ze zákona. Členy jsou třeba fyzické osoby, firmy, dealeři, kteří obchodují na svůj účet, a nebo brokeři, kteří obchodují pro svého klienta. Drobní investoři (jako například my) nemohou být členy. Ti své záměry realizují pomocí brokerů. Subjekty, jejichž účast plyne z legislativy, jsou Ministerstvo financí nebo Česká národní banka.

Burzovní příkazy

Burzovní příkaz (nákup nebo prodej) představuje písemný nebo elektronický pokyn obchodníkovi s cennými papíry. Takový pokyn má své náležitosti, mezi které patří název cenného papíru, ISIN (mezinárodní identifikační kód cenného papíru), informace, zda je naším záměrem nákup či prodej, popř. limitní ceny, pokud se chceme zajistit proti ztrátám nebo drahým nákupům. Pokud nezadáme limitní cenu, tak jde o příkaz nelimitovaný a pravidlem je co nejlépe prodat a co nejlevněji nakoupit. Nedílnou součástí burzovního příkazu je také určení množství, s kterým se bude obchodovat. Jsou burzy, kde se manipuluje s jednotlivými kusy instrumentů. Může se ale také stát, že jednotkou minimálního obchodování bude LOT, což je balík akcií stejného druhu (například 100 kusů akcie ČEZ = 1 LOT) a méně jak 100ks zobchodovat na takové burze nelze. Pouze v případě, že zaplatíte poplatek, můžete si koupit neúplnou jednotku – tedy ODD-LOT, ale to je nevýhodné. Dalším atributem burzovního příkazu je jeho platnost a druh burzovního obchodu (viz níže).

Předmět obchodování

V minulém díle Školy investování byly blíže specifikovány druhy burzy. Podle toho, který druh zvolíme, se odvíjí i předmět obchodování. Komoditní trhy nabízí komodity, devizové trhy měnu a kapitálový trh poskytuje cenné papíry atd. Nyní se podívejme, jaké jsou podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování. Každá burza má orgán, který rozhoduje o přijetí nebo zamítnutí. Takový papír je bonitní za předpokladu, že existuje minimálně 3 roky. Zkoumá se, jaká je velikost základního kapitálu emitenta (vydavatele cenného papíru) a s tím související objem emise, kdy určitá část musí být nabídnuta veřejnosti. Dále se přihlíží na výsledek hospodaření, velikost tržeb a dividend. Emitent musí čtvrtletně zveřejňovat informace o své činnosti. Podle kvality cenného papíru se trh dělí na hlavní, vedlejší a volný. Tyto trhy se liší především mírou přísnosti pro vstup nových instrumentů.

 
Vypořádání obchodů

Při nákupu či prodeji cenného papíru dochází ke změně majitele. Tato změna byla donedávna prováděna Střediskem cenných papírů (dále „SCP“).
 
Dne 2.7.2010 v souladu s ustanoveními zákona o podnikání na kapitálovém trhu byl úspěšně dokončen proces převodu evidencí SCP a informačního systému ISB (Information Service Broker) do Centrálního depozitáře cenných papírů, a.s. (dále „CDCP“). Tímto dnem SCP přestalo vykonávat svoji činnost podle dosavadních právních předpisů (zdroj: www.scp.cz).
 
Pohyb peněžních prostředků zajišťuje clearingové centrum České národní banky, díky kterému může dojít k zúčtování obchodů. Obchody se mohou vypořádat periodicky (např. 1x týdně se zúčtují všechny obchody najednou) nebo průběžně, což je častější. Po uzavření obchodu trvá několik dní, než proběhne vypořádání, avšak k zahájení procesu dojde okamžitě. Takovým obchodům se říká promptní.
 
Několikadenní časové zpoždění je způsobeno technickou obtížností těchto operací (zdroj: finance.idnes.cz). Vypořádání probíhá v den S, což se rovná T+x, kde  T je den uzavření obchodu a písmeno x značí počet dní, během kterých dojde k převodu peněžních prostředků a převodu cenných papírů. Př.: na Burze cenných papírů Praha dochází k vypořádání obchodů v čase T+3, což znamená, že ode dne uzavření obchodu (T) musíme počkat 3 dny, než proběhne zúčtování a cenné papíry budou našim majetkem. Jak dlouho takový proces trvá, záleží na jednotlivé burze i instrumentu. Proto odkazujeme na další díly Školy investování, kde budou tyto informace zmíněny.
 
Dalších druhem burzovního obchodu je termínový obchod. Ten se uskutečňuje až po určité, předem dohodnuté lhůtě nebo ve lhůtě stanovené burzovními pravidly (např. 1, 2, 3, nebo 6 měsíců). K plnění nedochází tedy ihned po sjednání, narozdíl od promptních obchodů, nýbrž je dán předem stanovený datum. Tento časový nesoulad může přinést i rozpětí kurzů cenných papírů. Příkladem termínových obchodů jsou opce, futures a další.

Burzovní informace

Pro investora jsou velmi důležité jak informace, které na burzu přicházejí zvenku, tak i ty, které vznikají přímo činností burzy. Tyto informace jsou zveřejňovány v médiích (Hospodářské noviny, ČT 24, akcie.cz, kurzy.cz,...) a patří sem kurzovní lístek, burzovní indexy, seznam kotovaných a emitovaných akcií, seznamy počtu obchodů a další statistické soubory.
 
Kurzovní lístek obsahuje základní informace o dění na burze. U akcií se uvádí jméno, kód ISIN, otevírací a uzavírací kurz, změna kurzu a objemy obchodů. U dluhopisů se jedná o údaje o kuponové úrokové míře, název emitenta, doba splatnosti a další.
 
Burzovní indexy ukazují vývoj burzy a odráží atmosféru na trhu. Mohou charakterizovat dění v odvětví, pak se nazývají sektorové, nebo se nijak nespecializují a jsou označovány jako globální. Indexy mohou být propočítávány jako cenově vážené, kde hodnotu ovlivní pouze cena zahrnutých akcií , nebo mohou být váženy podle tržní kapitalizace a zde kromě ceny akcií ovlivní hodnotu indexu i počet akcií v oběhu (zdroj:www.penize.cz).
 

Obchodní systém

Obchodní systém dané burzy dává odpověď na otázky, kolikrát denně se stanovuje kurz, kdo ho stanovuje a jakým způsobem.
 
Je tedy znám systém řízený příkazy, systém řízený cenou, aukční systém, centrální objednávková kniha, centrální vyhledávací systém či kombinované systémy. První zmíněný je založen na přítomnosti dohodce, který páruje nákupní a prodejní příkazy a poté stanoví kurz. Zde se také stanovuje převis nabídky nad poptávkou a po celý den obchodování platí jen jeden kurz (fixing). Modifikací tohoto systému je stanovení kurzu několikrát za den, ne pouze jednou. Systém se tak stane méně statickým a více likvidním. Na druhou stranu je systém jednotného kurzu (fixing) dobře přehledný a všichni účastníci mají rovnoprávné postavení. U systému řízeného cenou musí být přítomen market maker, který neustále kotuje nákupní a prodejní kurzy a tím v systému vzniká více cen. Zde se dá obchodovat stále, je zajištěna velká likvidita a systém je stabilnější, avšak doplácí se na nerovné postavení účastníků. Lze obchodovat i mezi sebou, bez market makera, avšak užívá se jeho kotace. Centrální objednávková kniha vznikla elektronizací kurzů, kde je dohodce zastoupen počítačem. Kritérium párování udává čas, cena a obrat. Vytvoří se otevírací kurz, poté se zasílají příkazy, které počítač páruje a nakonec se stanoví uzavírací kurz.
 

Regulace a dohled

Česká národní banka vykonává jak regulaci, tak dohled nad činností burzy. Každá burza má své stanovy, pravidla a předpisy v souladu s legislativou příslušného státu, ve kterém působí. Regulace probíhá především na hlavním a vedlejším trhu, neregulovaný trhu má méně přísné podmínky a ty jsou v burzovním zákoně.
 
Autor: Pavlínka Ondráčková

<< Předchozí díl  Následující díl >>

Seznam dílů Školy investování

Autor: redakce