Škola investování 43: Výkazy

5822x přečteno

Škola investování pomaličku finishuje. V posledních dílech zavítá do problematiky finančních výkazů. V tomto díle se dozvíte více o rozvaze, jednom z nejdůležitějších finančních výkazů.

V předchozích dílech jsme si pověděli o základech fundamentální analýzy, kde se řešilo především stanovení vnitřní hodnoty akcie. Investor na základě takové informace zjistí, zda je akcie nadhodnocená či podhodnocená a zda je tedy vhodný čas na nákup či prodej. Pro výpočet vnitřní hodnoty jsou však potřeba data a informace o firmě. Kde takové informace vzít? Jedním z hlavních zdrojů jsou firemní výkazy, jinými slovy výkazy účetní závěrky.
 
 
Účetní závěrka je zveřejněna většinou v prvním čtvrtletí roku a to zpětně za rok předcházející. Do účetní závěrky patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow. Z těchto dokumentů lze vyčíst mnohé o finanční stabilitě společnosti, o výkonnosti či efektivitě využívání zdrojů. Data tedy jsou použitelná nejen pro fundamentální analýzu, ale k celkovému zhodnocení společnosti na trhu. V následujících odstavcích bude představen první účetní výkaz, a tím je rozvaha.
 
 

Rozvaha

Rozvaha informuje o struktuře majetku a zdrojích jeho krytí dané společnosti a to v peněžním vyjádření k určitému datu. Nejedná se tedy o hodnoty za určité období, tedy tokové veličiny, ale hodnoty platné k určitému okamžiku, tedy stavové veličiny. Položky rozvahy můžeme rozdělit na aktiva a pasiva. Aktiva jsou prezentována dvěma druhy majetku - dlouhodobým a oběžným majetkem. Do pasiv se řadí zdroje krytí majetku, kterými jsou vlastní kapitál a cizí zdroje. Vždy platí, že rozvaha musí splňovat základní bilanční pravidlo, což znamená, že součet aktiv se musí rovnat součtu pasivům.
 
 
Rozeznáváme několik druhů rozvahy – řádná, mimořádná, počáteční, konečná, zahajovací či srovnávací. Řádná se sestavuje pravidelně každý rok a je součástí účetní uzávěrky. Mimořádná se dělá v případě zavádění inovací, velkých projektů či změn. Počáteční rozvaha se sestavuje k počátku období, konečná potom na konci účetního období. Zahajovací rozvaha souvisí se založením podniku a srovnávací se používá třeba při finanční analýze. 
 

Aktiva

Dlouhodobý majetek

 
  1. Dlouhodobý hmotný majetek – je představován samostatnými movitými věcmi, jejichž vstupní hodnota je vyšší než 40 000 Kč a doba provozu delší než jeden rok. Patří sem tedy počítače, auta, nástroje a technika, dále sem spadají budovy, byty nebytové prostory, trvalé poroty, základní stádo, tažná zvířata a další.
  2. Dlouhodobý nehmotný majetek – může být nabyt úplatně, přeměnou, darováním, zděděním či vlastní činností, kdy vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti je opět delší než jeden rok. Řadí se sem nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, zřizovací výdaje a další.
  3. Dlouhodobý finanční majetek – je představován investičními cennými papíry, dlouhodobými půjčkami, termínovanými vklady s výpovědní lhůtou delší než jeden rok.

Oběžná aktiva

  1. Zásoby – patří sem suroviny, materiál, polotovary, součástky.
  2. Pohledávky – představují právo věřitele požadovat po dlužníkovi plnění. Plnění může být peněžité i nepeněžité, dlužník musí něco konat, strpět nebo něčeho se zdržet. Dle doby splatnosti se dělí na krátkodobé (splatnost do jednoho roku) a dlouhodobé (splatnost rok a více).
  3. Peněžní prostředky – forma finančního aktiva, které má společnost v pokladně, na běžném účtu nebo ve formě směnek či jiných peněžních ekvivalentů.

Pasiva

Vlastní kapitál

  1. Základní kapitál – tvořen hodnotou vkladů vlastníků společnosti, skládá se při založení a během života podniku se většinou nemění. Legislativa ukládá různým právním formám minimální výši základního kapitálu.
  2. Výsledek hospodaření (VH) minulých let   - výsledek hospodaření je charakterizován rozdílem mezi výnosy a náklady, který může mít podobu zisku nebo ztráty za určité období. VH minulých let potom znázorňuje skutečnost, že v daném roce společnost zisk nerozdělila ani nepřevedla do fondů, ale ponechala nadále k použití dle rozhodnutí vlastníka. VH minulých let může být také neuhrazená ztráta kumulující se za předešlé roky.  
  3. Výsledek hospodaření běžného účetního období – vypočítán ze součtu provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření, sníženého o převody podílů společníkům. Opět je představován ziskem nebo ztrátou za určité účetní období.

Cizí zdroje

  1. Rezervy - rezervy jsou dle zákona vyhlášky č. 500/2002 Sb., § 57, určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů (podle § 26 zákona), u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou.
  2. Dlouhodobé závazky – závazek je z hlediska dlužníka povinnost v budoucnu něco dát, udělat či strpět ve prospěch věřitele, který má právo splnění závazku očekávat a vymáhat. Podoby závazků jsou různé, dle dohody mezi věřitelem a dlužníkem. Z hlediska času se dělí na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobé jsou představovány splněním závazku v horizontu delším než jeden rok.
  3. Krátkodobé závazky -  u krátkodobých závazků je plnění vyžadováno zpravidla do jednoho roku ode dne vzniku závazku. Patří sem závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům či úřadům.
Na následujícím obrázku je již konkrétní podoba rozvahy. Oproti výše uvedeným obrázkům je členění položek detailnější a řazení aktiv a pasiv je pod sebou, nikoli vedle sebe. Tato rozvaha navíc neukazuje pouze stav v roce 2010, ale i hodnoty v předchozích letech. Je tedy možné sledovat určité vývojové tendence jednotlivých položek. Číselné údaje celkových aktiv a pasiv dokazují hlavní zásadu rozvahy, a to jejich rovnost.
 
 
Právě z těchto údajů je třeba „vytahat si“ ta důležitá data, ať už pro výpočet ukazatelů nebo pro porovnání s jiným společnostmi v odvětví a udělat si vlastní obrázek o daném podniku a na základě toho se rozhodnout, zda investovat či nikoliv. Samozřejmě taková analýza společnosti zahrnuje řadu technik a metod pro odhalování finanční tísně, zhodnocení likvidity, rentability a dalších. Pro podrobnější popis metod, výpočty a doporučené hodnoty ukazatelů odkazujeme čtenáře na příslušnou literaturu se zaměřením na finanční analýzu. V následujícím díle bude rozebrán výkaz zisku a ztráty.
 
Autor: Pavlína Ondráčková
 
Autor: redakce