Škola investování 33: Fundamentální analýza 6. část

4816x přečteno

V předchozích dílech jsme charakterizovali první typ fundamentální analýzy (globální). Druhým typem je odvětvová fundamentální analýza, která bude popsána v díle dnešním.

Odvětvová fundamentální analýza

Odvětvová analýza hledá rysy, vztahy a specifika daného odvětví a jejich dopady na vývoj kurzu. Velmi důležitou roli hraje hospodářský cyklus, životní cyklus daného odvětví, regulace a struktura odvětví. Citlivost odvětví na tyto faktory odkrývá určitá pravidla chování.

1. Hospodářský cyklus

 Zde se setkáme se třemi skupinami, do kterých rozdělujeme daná odvětví dle citlivosti na hospodářský cyklus. 

  • Cyklická odvětví
Typickými představiteli cyklického odvětví jsou firmy vyrábějící luxusní statky, automobilový průmysl, stavebnictví či strojírenství. V období ekonomického růstu zaznamenávají tato odvětví zisky a v období recese ztráty. Můžeme tedy vysledovat určité chování ekonomických subjektů dle toho, zda se mají ekonomicky dobře či špatně. Tomu také přizpůsobují spotřebu. Cena akcie se tedy vyvíjí stejně s hospodářským cyklem.
 
  • Neutrální odvětví
Firmy a produkty spadající do neutrálního odvětví nejsou citlivé na hospodářský cyklus. Jde o statky nezbytné pro život či návykové, kterých se lidé ani v horších dobách nechtějí vzdát. Základní potraviny, alkohol či tabákový průmysl, to jsou klasičtí představitelé zastupující neutrální odvětví. Akciové kurzy reagují na hospodářský cyklus jen ve velmi omezené míře.
 
  • Anticyklická
Anticyklické odvětví se chová opačným způsobem než cyklické odvětví. Většinou jde o levnější náhrady drahých a luxusních statků. V období recese generují firmy tohoto odvětví zisky, jelikož se zvyšuje poptávka po laciných výrobcích a službách a naopak, v konjunktuře se výnosy snižují.
 

2. Struktura odvětví

Struktura odvětví je dalším faktorem, který může ovlivnit vývoj akciový kurzů. Je dána počtem firem v odvětví, charakterem produktu či způsobem tvorby a ovlivnění ceny. Podle těchto hledisek rozlišujeme čtyři základní typy tržní struktury: monopol, oligopol, nedokonalá konkurence a dokonalá konkurence.
 
  • Monopol
V daném odvětví působí jedna velká firma, která zabezpečuje veškerou produkci. Tím si zajišťuje nadprůměrné zisky, protože svým monopolním postavením určuje cenu produktu. Vstup ostatních subjektů je díky bariérám velmi obtížný. Bariéry představují zákonná opatření či vysoké náklady na vstup. Z důvodu neexistence konkurence je vytvářen malý tlak na snižování nákladů a efektivnost řízení. Příkladem monopolu je firma ČEZ či České dráhy a.s. Díky velké dávce stability je velmi snadné analyzovat jakýkoliv vývoj. Akciové kurzy jsou proto stabilně rostoucí.
 
  • Oligopol
Oligopol se vyznačuje existencí několika málo firem, které mají pevnou pozici na trhu. Několik podniků ovládá odvětví a mohou si tak diktovat ceny. Opět se setkáváme s nadprůměrnými zisky, které jsou však částečně ovlivněny hospodářským cyklem a je nutný brát tento fakt v potaz i u akciových kurzů. Vstup do odvětví je omezen určitými bariérami, které lze překonat, nicméně náklady mohou být poměrně vysoké. Typickými zastupiteli jsou firmy z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví či telekomunikací.
 
  • Dokonalá konkurence
V případě dokonalé konkurence působí na trhu mnoho malých nezávislých výrobců, které vyrábějí stejný, homogenní produkt. Nesetkáme se téměř s žádnými bariérami pro vstup do odvětví a firmy si jen zřídka mohou určovat ceny. Analyzovat a prognózovat vývoj v takové struktuře odvětví je velmi obtížné, téměř nemožné. Ziskovost těchto odvětví je velice nízká a proto ani akciové kurzy nebudou výjimkou.
 
  • Nedokonalá konkurence
U nedokonalé konkurence se setkáváme s neomezenými počtem stejně velkých firem z oblasti pohostinství, kotelnictví či různých služeb. Firmy z dané oblasti nabízejí podobný produkt, pro vstup do odvětví nejsou vynakládány vysoké náklady a bariéry jsou poměrně lehce překonat. Vstupní veličiny pro vytváření analýz jsou obtížněji identifikovatelné z důvodu kolísavého vývoje.
 

3. Rozsah a úroveň regulace v odvětví

Regulace daného odvětví může mít dalekosáhlejší dopady na akciový kurz, než se na první pohled zdá. Určitě bychom našli mnoho příkladů z každodenního života, kdy nám legislativa může pomoci, ale naopak i bránit v určitém vývoji. Některé firmy jsou regulatorním orgánem upřednostňovány, což má za následek pozitivní vývoj kurzu daného instrumentu, ale na druhé straně mohou být také sankcionovány. V případě porušení pravidel hospodářské soutěže či nedodržování zákonů při své činnost může regulatorní orgán udělit sankce. Jelikož firma musí nahradit škody a tím se jí zvýší náklady, dojde k poklesu zisku i akciového kurzu.
Setkáváme se i s cenovými stropy, které udávají maximální cenu za daný produkt či službu. Regulované nájemné je příkladem cenového stropu, který tak zaručuje stabilní ceny a proto i stabilní vývoj kurzů firem vlastnící takové nemovitosti.
 

4. Životní cyklus odvětví

Každé odvětví, stejně tak jako firma či produkt, prochází určitými fázemi životního cyklu. Podle toho, kde se právě nachází, lze odhadovat tržby, ziskovost i ceny akcie. Rozeznáváme čtyři etapy životního cyklu: pionýrská fáze, rozvojová fáze, fáze stability a fáze útlumu.
 
  • Pionýrská fáze
Jde o počátek, ve kterém společnost vyrábí či poskytuje nové produkty a služby. Na základě toho roste poptávka a firma tak generuje vysoké zisky. S tím je také spjato poměrně vysoké riziko krachu. Firma nemá pevnou pozici v odvětví a může ji ohrožovat příliv konkurence. Investor zde dosahuje nadprůměrných výnosů s poměrně vysokým rizikem.
 
  • Rozvojová fáze
Ty firmy, které dokázaly ustát dravé tempo v pionýrské fázi, přechází do druhého stádia, kde dochází ke stabilizaci postavení trhu. Poptávka po produktech zůstává poměrně vysoká, avšak tržby a zisky rostou pomalým tempem. V této fázi již můžeme lépe odhadnout budoucí vývoj akciových kurzů daných firem. Požadované výnosy nejsou vykoupeny tak vysokým rizikem.
 
  • Fáze stability
Firmy již mají silné postavení a zavedené jméno na trhu. Riziko krachu se tak snižuje a vývoj tržeb i zisku je stabilní. Analýza je mnohem jednodušší a odhady přesnější v porovnání s první a druhou fází. Nemůžeme čekat významný růst výnosů, naopak, spíše nákladů, kdy je třeba obnovit zašlou slávu produktů údernými marketingovými tahy a propagačními kampaněmi. Některé firmy opouštějí dané odvětví, protože již nevidí perspektivu do budoucna.
 
  • Fáze útlumu
Pokud firma neopustí odvětví v období stability, navazuje fází útlumu, ve které objem produkce pozvolna klesá a společnosti se rozhodují o ukončení činnosti. Některé však vsadí na inovaci a opět se mohou novými produkty dostat do první pionýrské fáze, kde je vysoká poptávka a celé odvětví může být oživeno. I s takovým výkyvem musí investor počítat a je třeba být velmi ostražitý ohledně dalšího počínání dané firmy.
 
Tento díl je citací knihy s názvem Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích od člena Klubu investorů Davida Štýbra (knihu naleznete zde).
 
Autor: redakce