Škola investování 32: Fundamentální analýza 5. část

5640x přečteno

V tomto díle pokračujeme v charakteristice některých ekonomických faktorů a jejich vlivu na vývoj kurzu akcie.

Úroková míra

Jedním z nejsilnějších vztahů je protichůdný směr akciových kurzů a úrokových měr. Je zde několik vysvětlení tohoto silně negativního vztahu.
 
  • Princip ohodnocení akciových titulů
Budoucí příjem je faktorem, který ovlivňuje naše rozhodování. Abychom jej však mohli porovnat při ohodnocení akcie dnes, je potřeba budoucí zisky diskontovat na současnou hodnotu. Při výpočtu se používá požadovaná výnosová míra investora, která se odvozuje od úrokových měr. Pokud úrokové míry rostou, roste i výnosová míra. Výpočet současné hodnoty:
 
SH = budoucí příjem/(1 + i)n
 
kde "i" je požadovaný výnosová míra,
a "n" je investiční horizont, po dobu kterého budeme dostávat daný příjem. 
 
Díky této konstrukci výpočtu je logicky odvoditelné, že s růstem výnosové míry roste i hodnota jmenovatele a při konstantním příjmu tedy klesá současná hodnota a v konečném důsledku i cena akcie.
 
  • Dluhopisové a akciové trhy
Jak již bylo zmíněno, akciové a dluhopisové kurzy mají protichůdný směr. Jejich vztah je inverzní. K růstu úrokových měr dochází většinou na konci hospodářského cyklu, kdy centrální banky zvedají sazby a tlumí tak inflaci. Jelikož dochází k růstu výnosů z držby dluhopisů a snižují se tak akciové výnosy, investoři přelévají své prostředky na trhu dluhopisů. Ceny akcií klesají a dluhopisů rostou do té doby, než se výnosové míry vyrovnají. Pokles úrokových měr je prosazován především v období recese a celá situace má opačný průběh.
 
  •    Trh kapitálu
Na trhu zápůjčního kapitálu se obchoduje s volnými peněžními prostředky. Cenou za jejich užívání je úrok. Když roste úroková míra, stávají se finanční zdroje dražšími, a proto se investice ekonomických subjektů nerealizují nebo jsou omezeny. Následkem snížení investiční činnosti klesají očekávané budoucí zisky a tedy i cena akcie.
 

Peněžní nabídka

Vývoj peněžní nabídky jako jediný faktor předbíhá vývoj akciových kurzů. Vztah mezi těmito dvěma veličinami je pozitivní. V krátkém období tedy při nárůstu peněžní nabídky roste i akciový trh a naopak. Opět je zde několik vysvětlení.
 
  • Efekt likvidity
Při zvýšení peněžní zásoby vnímají ekonomické subjekty, tj. firmy, domácnosti, apod., nadbytek finančního kapitálu, jež mohou investovat. Zvýší se tak poptávka po akciových instrumentech, což vede k růstu jejich ceny.
 
  • Transmisní mechanismus
S růstem peněžní nabídky se snižují krátkodobé úrokové míry. Pro investory není trh dluhopisů, jakožto konzervativnější a méně riziková investice, zajímavý a přesouvají své prostředky na trh akciový. Zde se zvyšuje poptávka a s ní ruku v ruce i cena akcií.
 
  • Trh zápůjčního kapitálu
Opět se shledáváme s trhem kapitálu, jakožto zdrojem finančních prostředků. Když roste množství peněz v ekonomice, investoři začnou nabízet nadbytek peněz na trhu, a proto roste nabídka zápůjčního kapitálu. Tato situace je však vykoupena poklesem ceny za kapitál neboli úroku. Investoři tak realizují více projektů, protože získání potřebného kapitálu je levnější. S růstem investic a očekávaných zisků rostou akciové kurzy.
 

Inflace

Dosud jsme vysvětlovali vztahy, mezi kterými byla relativně silná korelace. V případě inflace je však vztah k akciovým titulům velmi slabý. Můžeme se též setkat s vysvětlením, že tento vztah je pouze zprostředkovaný a přímá závislost tedy neexistuje. I přesto existují hypotézy, které tento vztah vysvětlují.

  • Přehřívání ekonomiky
Na konci hospodářského cyklu dochází k nárůstu inflace z důvodu přehřívání ekonomiky. Doprovodným jevem se často stává růst úrokových sazeb, jakožto uplatnění měnové politiky centrální bankou. Z předešlých odstavců víme, že při růstu úrokových sazeb investoři očekávají pokles akciových kurzů a dochází k přelévání investic na jiné, výhodnější trhy.
 
  • Hypotéza peněžní iluze
K pochopení této hypotézy je zapotřebí znát rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou. První jmenovaná míra je dána součtem reálné úrokové míry a inflace. Pokud investor používá k diskontování nominální úrokovou míru, dochází k podhodnocení akcie v závislosti na výši inflace.
 
  • Hypotéza daňového efektu
Ve finančním účetnictví je majetek vykazován v historických cenách. Tyto hodnoty se výrazně liší od reálného ohodnocení, které je vyšší v důsledku inflace. Často dochází k podhodnocení nákladových položek, kterými jsou např. odpisy. Odpisy, jakožto odpočitatelné položky ze základu daně, jsou nízké právě z důvodu historických cen. Daňový základ je proto vyšší a tím pádem i vypočítaná daň. Následkem vyšší daně klesá zisk podniku a proto i ceny akcií. Velký vliv na celkový zisk má i způsob ocenění majetku a zásob.
 

Ekonomické a politické šoky

S výskytem šoků klesají akciové kurzy, které velmi citlivě reagují na jakoukoliv nečekanou a nepředvídatelnou situaci. Mezi politické šoky můžeme zařadit teroristické útoky, vládní demise či neočekávané výsledky voleb. Ekonomické šoky jsou charakterizovány měnovou či finanční krizí, také zde patří hyperinflace a další. 

Pohyb zahraničního kapitálu

Mezinárodní pohyb kapitálu má na akciový trh velký vliv, zejména pokud je domácí trh málo likvidní. Tím je totiž na zahraničních obchodech více závislý a proto se jakákoliv změna v objemu obchodovaného kapitálu se zahraničím projeví i na akciových kurzech. Dlouhodobý příliv kapitálu má jednoznačně pozitivní efekt. V současnosti je však znehodnocován spekulativním kapitálem, který má velmi nepředvídatelné reakce a v případě, že dojde k rychlému odlivu kapitálu ze země, může to přivést akciový trh i celou zemi do krátkodobé krize.

Tento díl je citací knihy s názvem Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích od člena Klubu investorů Davida Štýbra (knihu naleznete zde).
 
Autor: redakce